3.12.2
Minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění
Ing. Olga Krchovová
Minimální vyměřovací základ je odvozen z minimální mzdy stanovené na příslušné období nařízením vlády. Od 1. 1. 2026 činí výše minimální mzdy 22 400 Kč.
U pojištěnců státu neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. Pojistné se odvádí ve výši 13,5 % z dosaženého vyměřovacího základu.
Stát je plátcem pojistného mj. za osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku, nejde-li o osoby uvedené v § 7 odst. 1 písm. c) nebo d) ZVZP nebo není-li dítě umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem. Pobyt dítěte v mateřské škole nebo v obdobném předškolním zařízení již nebude od 1. ledna 2026 omezen dobou maximálně 4 hodiny denně, což platilo do konce roku 2025, dítě může bez omezení docházet i do školní družiny. Od 1. ledna 2026 je zrušena možnost péče nejméně o dvě děti do 15 let věku. Zaměstnanec prokazuje zařazení do této kategorie státních zaměstnanců zaměstnavateli potvrzením od zdravotní pojišťovny. Potvrzení nelze vystavit zpětně.
Oznamování státních kategorií
Od roku 2026 oznamují zaměstnavatelé zdravotní pojišťovně pouze ty "státní kategorie", které jsou jim přímo známy, tj. v případě ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené (kódy "M" a "U"). V této souvislosti je další zásadní změnou, že zaměstnavatelé oznamují tyto skutečnosti příslušné zdravotní pojišťovně pouze jedenkrát měsíčně po skončení daného měsíce v den splatnosti pojistného, tedy do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, jak stanoví § 5 odst. 2 ZPZP. Lze tak učinit pouze elektronicky datovou zprávou ve formátu a struktuře stanovených příslušnou zdravotní pojišťovnou.
Zaměstnavatel má právo požadovat po zaměstnanci předložení dokladu o počátku a ukončení "státní kategorie" z toho důvodu, že je zodpovědný za správné stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění.
Příklad 1 – zaměstnanec má jednoho zaměstnavatele
Zaměstnanec pracuje na třetinový úvazek s výdělkem 8 700 Kč měsíčně. Není pojištěnec státu.
Příklad 2 – zaměstnanec má neplacené volno a pečuje o dítě
Zaměstnankyně pečuje celodenně a řádně o dítě do 7 let a se zaměstnavatelem si po skončení rodičovské dovolené domluvila čerpání neplaceného volna až do nástupu dítěte do školky.
Zaměstnankyně patří mezi specifické pojištěnce státu, u kterých jsou stanoveny konkrétní podmínky pro zařazení do této kategorie. Skutečnost, že pečuje osobně a řádně o dítě do 7 let, zaměstnankyně zaměstnavateli prokáže potvrzením od zdravotní pojišťovny. Od data uvedeného na potvrzení je považována za státního pojištěnce a zaměstnavatel za tuto zaměstnankyni nedoplácí zdravotní pojištění do minima.
Příklad 3 – pojištěnec státu
Žena pobírá rodičovský příspěvek a z důvodu péče o dítě má sjednanou kratší pracovní dobu. Její příjem činí 8 955 Kč měsíčně.
Zaměstnavatel musí mít doloženo potvrzení o pobírání rodičovského příspěvku a též musí tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně. Znamená to, že zaměstnankyně je v kategorii "M" vedena od doby nástupu na mateřskou dovolenou, dále po dobu rodičovské dovolené a též po dobu pobírání rodičovského příspěvku. Aby nedošlo k pochybení, musí zaměstnavatel mít tuto skutečnost na paměti a sledovat i dobu pobírání rodičovského příspěvku, aby včas oznámil vynětí pojištěnce z příslušné kategorie. K ukončení kategorie "M" se použije kód "U".
Předpokládejme, že zaměstnankyně využije možnosti být na rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte.
V kategorii "M" zůstává až do 3 let věku dítěte z důvodu rodičovské dovolené. Pokud bude nadále pečovat o dítě a vrátí se do zaměstnání, kategorie "M" musí být ukončena s použitím kódu "U".
Příklad 4 – čerpání dovolené po ukončení MD a následná rodičovská dovolená
Dnem nástupu na mateřskou dovolenou oznámí zaměstnavatel zařazení pojištěnky do kategorie pojištěnců státu s použitím kódu "M“. Žena po ukončení mateřské dovolené požádá zaměstnavatele o čerpání dovolené. Může současně pobírat i rodičovský příspěvek.
1. Pokud pobírá rodičovský příspěvek a zaměstnavateli tuto skutečnost doloží, zůstává v kategorii "M" nadále. Jestliže však rodičovský příspěvek pobírá jiná osoba, je nutné v době čerpání dovolené ukončit kód "M" s použitím kódu "U". V případě, že bude žena pokračovat v péči o dítě a požádá zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou, je nutné opět použít kód "M".
Po ukončení rodičovské dovolené žena z důvodu péče o dítě požádá o pracovní volno bez náhrady příjmu, například do věku 4 let dítěte.
Zaměstnavatel musí oznámit ukončení kódu "M" s použitím kódu "U". Do konce roku 2025 musel zaměstnavatel také zařadit pojištěnce do kategorie pojištěnců státu použitím kódu "L". Po návratu do zaměstnání bylo nutné ukončit i kód "L" s použitím kódu "T". Tuto povinnost od roku 2026 zaměstnavatel nemá, zaměstnankyně si sama na zdravotní pojišťovně vyřídí zařazení do této kategorie a zaměstnavateli tuto skutečnost doloží.
2. Pokud rodičovský příspěvek nepobírá (pobírá ho otec dítěte), je nutné na dobu čerpání řádné dovolené provést vynětí z kategorie "M" použitím kódu "U". Po ukončení dovolené se opět musí oznámit nástup ženy na rodičovskou dovolenou pomocí kódu "M".
Příklad 5 – muž na rodičovské dovolené
Zaměstnanec (muž) nastupuje na rodičovskou dovolenou.
Mezi pojištěnce státu patří také muž na rodičovské dovolené. Zaměstnavatel je povinen tuto skutečnost oznámit příslušné zdravotní pojišťovně s použitím kódu "M" a ukončení rodičovské dovolené kódem "U".
Příklad 6 – zaměstnanec, který má 2 zaměstnavatele, a ani u jednoho nedosahuje minimálního vyměřovacího základu, ale v součtu dosáhne alespoň minima
Doplatek do minima nevzniká. Musí však být vedena průkazná evidence o tom, že zdravotní pojištění bylo v měsíčním úhrnu vyměřovacích základů odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Každý z těchto zaměstnavatelů musí mít potvrzení od druhého zaměstnavatele o výši sraženého pojistného, aby byla zajištěna průkaznost odvedeného pojistného.
Měsíční předávání dokladů o výši vyměřovacích základů je nepraktické a vzhledem k souběžnému výpočtu mezd i téměř nemožné. Zaměstnanec si zvolí zaměstnavatele, který bude kontrolovat platbu pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu a od druhého zaměstnavatele mu dodá potvrzení, z jaké částky je měsíčně zdravotní pojištění odváděno (jde-li o pravidelnou částku), mění-li se výše odměny, zaměstnanec dokládá výplatními páskami (zpětně). Zaměstnavatel, který doměrek do minimálního pojištění kontroluje, tuto skutečnost druhému zaměstnavateli potvrdí.
U zaměstnavatele A má zaměstnanec příjem 16 000 Kč, u zaměstnavatele B má příjem 8 000 Kč.
Příklad 7 – zaměstnanec má více zaměstnavatelů a u jednoho dosahuje alespoň minimálního vyměřovacího základu
Doplatek do minima nevzniká. Zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec nedosahuje minimálního vyměřovacího základu, musí mít potvrzení od druhého zaměstnavatele, že u něj je pojistné odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Příklad 8 – zaměstnanec má více zaměstnavatelů, součet příjmů nedosahuje minimálního vyměřovacího základu
Zaměstnanec si zvolí jednoho zaměstnavatele pro výpočet doplatku do minima. Předpokládejme, že u zaměstnavatele A má příjem 10 500 Kč a u zaměstnavatele B 4 500 Kč. Zaměstnanec si vybere pro srážku doplatku zaměstnavatele A.
Doplatek se bude počítat vždy s měsíčním zpožděním, protože k výpočtu doplatku je nutné dokládat výplatní pásky od druhého zaměstnavatele. Zaměstnavatel B musí mít od zaměstnavatele A doloženo, že provádí doplatek do minima na základě požadavku zaměstnance.
*) Výše minimálního pojistného činí 3 024 Kč, v našem příkladu činí pojistné 3 025 Kč, což je způsobeno zaokrouhlováním pojistného u jednotlivých zaměstnavatelů v souladu s právní úpravou.
Příklad 9 – zaměstnanec je současně OSVČ
Podnikání je hlavním zdrojem příjmu
Pokud je zaměstnanec současně osobou samostatně výdělečně činnou a podnikání je jeho hlavní zdroj příjmů, pak v rámci zaměstnání platí pojistné pouze z příjmů, kterých dosáhne. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí. Zaměstnavateli musí zaměstnanec prokázat, že platí pojistné jako OSVČ alespoň v minimální výši, která pro rok 2026 činí 3 306 Kč měsíčně.
Podnikání není hlavním zdrojem příjmu
V rámci zaměstnání platí pro takového zaměstnance ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. Pro zaměstnavatele není podstatné, zda zaměstnanec v rámci podnikatelské činnosti odvádí zdravotní pojištění. Pokud bude příjem ze zaměstnání nižší než minimální mzda, bude zaměstnavatel z jeho příjmu srážet bez souhlasu doplatek do minima – viz postup v Příkladu 1.
