Odložená daň - první vykázání (I-9)

7.6.5.4

Odložená daň – první vykázání (I-9)

prof. Ing. Libuše Műllerová, CSc.

Odložená daň je důsledkem přechodných rozdílů mezi účetními a daňovými předpisy. Podle účetních předpisů (ČUS č. 003 – Odložená daň) vykazuje účetní jednotka odložený daňový závazek vždy, odloženou daňovou pohledávku pouze s ohledem na zásadu opatrnosti, a to tehdy, jestliže je v budoucím období jistota její realizovatelnosti, tzn. pokrytí z úspory na splatné dani.

Jestliže je tedy výsledkem výpočtu odložené daně odložená daňová pohledávka, ukládají české účetní předpisy povinnost provést test na realizovatelnost takové pohledávky. V případě, že účetní jednotka dojde k závěru, že pohledávka není realizovatelná (tzn., že ji nebude možné pokrýt budoucí úsporou na splatné dani), není dovoleno z důvodu opatrnosti její vykázání v aktivech. Dále české účetní předpisy stanoví, že se odložená daň v prvním roce jejího účtování zúčtuje proti vlastnímu kapitálu tak, aby odložená daň vztahující se k minulým obdobím neovlivnila hospodářský výsledek běžného období, neboť se věcně tohoto období netýká. Do výsledku běžného období se účtuje pouze ta část odložené daně, která se k běžnému období vztahuje.

V této souvislosti vzniká otázka, zda považovat za první účtování odložené daně i případ, kdy není odložená daňová pohledávka z důvodu nerealizovatelnosti po několik období vykazována v rozvaze. Následně pak jsou v běžném období splněny podmínky pro její realizovatelnost, takže může být vykázána, případně v běžném období přešla odložená daňová pohledávka do odloženého daňového závazku, který…