dnes je 26.10.2020

Input:

Odměny členů statutárních orgánů

25.3.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Odměny členů statutárních orgánů

prof. Ing. Alena Vančurová, PhD.

Z hlediska zákona o daních z příjmů se členem statutárního orgánu rozumí člen kolektivního statutárního orgánu právnické osoby, např. člen představenstva společnosti nebo družstva nebo člen správní rady. Z daňového hlediska mají téměř stejný režim příjmů i členové jiných orgánů právnických osob, například dozorčích rad.

Postavení člena orgánu

Odměna člena statutárního orgánu za výkon funkce v tomto orgánu je podle ZDP považována za příjem ze závislé činnosti, proto je tento člen pro účely daně z příjmů považován za „zaměstnance” a právnická osoba vyplácející odměnu za „zaměstnavatele”.

Pozor!
Je třeba myslet na to, že toto zařazení platí jen z hlediska daně z příjmů, a nikoli např. z hlediska pracovněprávního, odlišné je i účtování.

Zákonné pojistné

Od roku 2012 jsou odměny členů statutárních a jiných orgánů právnických osob považovány za příjmy ze zaměstnání jak z pohledu veřejného zdravotního pojištění, tak i z hlediska pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. To ve své podstatě znamená, že odměna za výkon funkce člena statutárního a jiného orgánu právnické osoby podléhá pojistnému ve stejném rozsahu jako mzda zaměstnance.

Režim zaměstnance

Člen statutárního orgánu má právo podepsat u „zaměstnavatele” Prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti, případně i uplatnit nárok na slevy na dani z příjmů FO. Při splnění všech podmínek rovněž může po skončení zdaňovacího období požádat o vyrovnání záloh na daň z příjmů.

Záloha na daň

Zaměstnavatel je vždy povinen srážet zálohy na daň. Výše zálohy je závislá na tom, zda člen statutárního orgánu podepíše prohlášení, či nikoli.

Příklad
Pan Chytrý je členem statutárního orgánu akciové společnosti Čeko. Za měsíc říjen 2015 mu byla přiznána odměna ve výši 4 800 Kč. Základ pro výpočet zálohy na daň pana Chytrého bude:

Hrubá mzda  4 800 Kč  
Pojistné na ZP hrazené zaměstnavatelem  1 632 Kč  
Základ daně  6 432 Kč ≈ 6 500 Kč  

Výše zálohy bude závislá na tom, zda pan Chytrý má u společnosti podepsáno Prohlášení, či nikoli. Nemá-li podepsané Prohlášení, stejně nemůže společnost srazit srážkovou daň, výše zálohy bude 975 Kč. Kdyby Prohlášení podepsal a uplatnil základní slevu na dani, pak by žádná záloha na daň sražena nebyla:

Záloha  975 Kč  
Základní sleva  2 070 Kč  
Záloha po slevě  0 Kč  

Rada
Je třeba poznamenat, že v tabulce uvedená výše sociálního pojistného hrazeného zaměstnavatelem vychází z předpokladu, že u tohoto „zaměstnavatele” se na člena statutárního orgánu nevztahuje minimální vyměřovací základ pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

Daňové náklady

Odměna za výkon funkce člena statutárního orgánu právnické osoby sice od roku 2012 plně podléhá pojistnému, na druhé straně už není zakázáno zahrnovat tuto odměnu do daňově uznaných nákladů právnické osoby. Uznaným nákladem je pochopitelně i pojistné hrazené zaměstnavatelem.

Odpovědnostní pojistné

Je obvyklou praxí, že právnická osoba členům svých kolektivních orgánů platí pojistné z pojištění odpovědnosti za výkon funkce. Toto pojistné i nadále není daňově uznatelným nákladem.

Podíl na zisku

Vzhledem k tomu, že členy kolektivních orgánů právnické osoby bývají často vlastníci, dopouštějí se daňové subjekty v praxi omylu, když zaměňují odměnu za výkon funkce člena kolektivního orgánu s jiným druhem příjmu – výplatou podílu na zisku, která tvoří samostatný základ daně se zvláštní sazbou, srážkovou daní ve výši 15 %. Tento druh příjmů na druhé straně není považován za zdanitelný z pohledu pojistného, a tak se z něho pojistné neodvádí.

Daňový nerezident

Vyplácí-li právnická osoba odměnu členu statutárního a jiného orgánu právnické osoby, který je daňový nerezident, potom tento příjem tvoří samostatný základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně ve výši 15 %, nestanoví-li příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění výhodnější způsob zdanění.

Pozor!
Tyto smlouvy obvykle umožňují zdanit takový druh příjmů i v zemi, ve které má sídlo právnická osoba. Tento druh příjmů je řešen v článku pojednávajícím o tantiémách (zpravidla jde o čl. 16 příslušné smlouvy).

Rezident jiného členského státu EU

Zdanění příjmů tohoto druhu prostřednictvím samostatného základu daně za situace, kdy zvláštní sazba, které podléhají samostatné základy daně (15 %), je stejná jako běžná sazba daně a zároveň poplatník nemá šanci uplatnit slevy na dani, vede pravděpodobně k vyššímu zdanění. Proto na základě iniciativy EU mohou rezidenti jiného členského státu EU a přidružených zemí podat na tyto příjmy daňové přiznání, ve kterém i nerezidenti mají minimálně nárok na základní slevu na dani, příp. na slevu pro studenta.

Rada
Právo podat daňové přiznání má člen statutárního orgánu do uplynutí lhůty pro podání řádného daňového přiznání. Podá-li daňové přiznání, pak v něm standardním způsobem vypočte daň s tím, že do základu daně zahrne i tento samostatný základ daně a se sraženou daní z něho bude zacházet jako se zálohou na daň. Tímto postupem mu často vznikne přeplatek na dani, o jehož vrácení může požádat.

Pokud člen statutárního orgánu daňové přiznání nepodá, sražená daň se bude považovat i nadále za srážku daně a tedy splnění daňové povinnosti.

Pojistné

Vyplácí-li se odměna za výkon funkce daňovému nerezidentovi, je nepravděpodobné, že vzniká povinnost srazit pojistné. I v takovém případě je však společnost povinna základ daně pro výpočet srážkové daně zvýšit o pojistné, které by srážela daňovému rezidentovi.

Příklad
Navážeme na předchozí příklad, jde o pana Moudrého, který je též členem statutárního orgánu za stejných podmínek. Je však nerezidentem. Základ pro výpočet srážkové daně bude následující:

Hrubá mzda  4 800 Kč  
Fiktivní pojistné na veřejné pojištění, které by bylo hrazeno zaměstnavatelem  4 800 x 0,34 = 1 632 Kč  
Samostatný základ daně  6 432 Kč  
Srážková daň  964,8 ≡ 964 Kč  

Příjem ze závislé činnosti

Odměna za výkon funkce člena kolektivního orgánu právnické osoby i u daňového nerezidenta je však podle zákona o daních z příjmů příjmem ze závislé činnosti, proto takovému poplatníkovi nelze zabránit ani v tom, aby u svého zaměstnavatele podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti. Potom by mu