Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Paušální výdaje, evidence dluhů u fyzických osob

11.8.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Paušální výdaje, evidence dluhů u fyzických osob

Ing. Daniela Lampová

Fyzické osoby, které mají příjmy ze samostatné činnosti nebo příjmy z nájmu, mohou využít možnosti uplatnění tzv. paušálních výdajů, to znamená, že nebudou snižovat zdanitelné příjmy o skutečně vynaložené prokázané výdaje, ale sníží tyto příjmy o hodnotu výdajů stanovených procentem z příjmů.

1. Paušální výdaje

Paušální výdaje však nelze použít u všech druhů zdanitelných příjmů, ale pouze u:

  • příjmů ze živnostenského podnikání, s výjimkou příjmů společníků veřejné obchodní společnosti nebo komplementářů komanditních společností z titulu podílu na zisku,

  • příjmů z jiného podnikání,

  • příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, a to i v rámci tzv. ostatních příjmů,

  • příjmů z nájmu majetku.

Právní úprava

Právní úprava

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), zejména § 7 odst. 7 ZDP, § 9 odst. 4 ZDP, § 10 odst. 4 ZDP, § 23 odst. 8 ZDP

  • zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ), a to § 97 DŘ

Paušální výdaje u příjmů ze samostatné činnosti

Paušální výdaje lze v zásadě uplatnit u všech druhů příjmů ze samostatné činnosti, ale výjimky zde přece jenom jsou. Paušální výdaje nelze uplatnit u:

  • příjmů podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP, tj. u příjmů společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti z titulu podílu na zisku,

  • příjmů fyzické osoby, která je účastníkem společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity) a účastníci si nerozdělují příjmy a výdaje rovným dílem (např. na účastníka A se převádí 60 % příjmů a 40 % výdajů a na účastníka B se převádí 40 % příjmů a 60 % výdajů dosažených ze společné činnosti ve společnosti),

  • příjmů fyzické osoby, která má tyto příjmy ze spoluvlastnictví k věci nebo ze společných práv, přičemž spoluvlastníci si nerozdělují příjmy a výdaje podle spoluvlastnických podílů,

  • příjmů autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč.

Povinná evidence denních tržeb

Než se pustíme do problematiky výdajů, upozorněme na povinnost vést evidenci (záznamy) denních tržeb. Tyto povinnosti jsou stanovené poplatníkům v daňovém řádu.

  • Fyzická osoba, která v rámci své samostatné činnosti uskutečňuje platby v hotovosti, je povinna vést průběžně evidenci těchto plateb, pokud nezaznamenává údaje o těchto platbách v jiné evidenci stanovené zákonem.

  • Správce daně může uložit daňovému subjektu, aby kromě evidence stanovené právním předpisem vedl zvláštní záznamy potřebné pro správné zjištění a stanovení daně.

  • Záznamní povinnost ukládá správce daně rozhodnutím.

Součástí rozhodnutí musí být přesné stanovení zaznamenávaných údajů, jejich členění a uspořádání, popřípadě návaznost na doklady, z nichž je záznam veden.

Správce daně rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti změní nebo zruší, jestliže se změnily nebo odpadly důvody, které vedly k jejímu uložení.

Proti těmto rozhodnutím se lze odvolat do 15 dnů ode dne jejich doručení; včas podané odvolání má odkladný účinek.

  • Správce daně si může ověřovat již v průběhu zdaňovacího období řádné plnění záznamní povinnosti daňového subjektu, požadovat doklady, o nichž se vede průběžná evidence, a ukládat rozhodnutím povinnosti k odstranění závad.

Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení; včas podané odvolání má odkladný účinek.

  • Záznamy, evidence a doklady, na které se vztahuje záznamní povinnost, je daňový subjekt povinen uchovávat až do uplynutí lhůty pro stanovení daně, k níž se vztahují.

Poplatník, který uplatňuje paušální výdaje, je povinen vždy vést:

  • záznamy o příjmech a

  • evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti se samostatnou činností.

Tato povinnost je zakotvena v § 7 odst. 8 ZDP.

Procenta paušálních výdajů

Procenta paušálních výdajů uvádí následující tabulka. Od roku 2013 jsou však postupně snižovány hodnoty maximálních výdajů vypočtených procentem z dosažených příjmů. Poslední změna stanovená zákonem č. 170/2017 Sb. nastává od roku 2018.

Druh příjmu fyzické osoby (dle ZDP)   Výše výdajů  
Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství (§ 7 odst. 1 písm. a) ZDP), do roku 2017 nejvýše do částky 1 600 000 Kč a od roku 2018 nejvýše do částky 800 000 Kč    80 %  
Příjmy ze živnostenského podnikání řemeslného (§ 7 odst. 1 písm. b) ZDP), do roku 2017 nejvýše do částky 1 600 000 Kč a od roku 2018 nejvýše do částky 800 000 Kč   80 %  
Příjmy ze živnostenského podnikání s výjimkou příjmů ze živnostenského podnikání řemeslného (§ 7 odst. 1 písm. b) ZDP), do roku 2017 nejvýše do částky 1 200 000 Kč a od roku 2018 nejvýše do částky 600 000 Kč   60 %  
Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (§ 7 odst. 1 písm. c) ZDP), do roku 2017 výdaje nejvýše do částky 800 000 Kč a od roku 2018 nejvýše do částky 400 000 Kč   40 %  
Příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem (§ 7 odst. 2 písm. a) ZDP), s výjimkou příjmů podle § 7 odst. 6 ZDP, do roku 2017 výdaje nejvýše do částky 800 000 Kč a od roku 2018 nejvýše do částky 400 000 Kč   40 %  
Příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů (§ 7 odst. 2 písm. c) ZDP), do roku 2017 výdaje nejvýše do částky 800 000 Kč a od roku 2018 nejvýše do částky 400 000 Kč   40 %  
Příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů (§ 7 odst. 2 písm. c) ZDP), do roku 2017 výdaje nejvýše do částky 800 000 Kč a od roku 2018 nejvýše do částky 400 000 Kč   40 %  
Příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním (§ 7 odst. 2 písm. c) ZDP), do roku 2017 výdaje nejvýše do částky 800 000 Kč a od roku 2018 nejvýše do částky 400 000 Kč   40 %  
Příjmy z nájmu (§ 7 odst. 2 písm. b) ZDP a § 9 ZDP), do roku 2017 výdaje nejvýše do částky 600 000 Kč a od roku 2018 nejvýše do částky 300 000 Kč   30 %  
Příjmy ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství (§ 10 odst. 1 písm. a) ZDP a § 10 odst. 4 ZDP), do roku 2017 nejvýše do částky 1 600 000 Kč a od roku 2018 nejvýše do částky 800 000 Kč   80 %  

Z tabulky je patrné, že kritériem u všech těchto druhů příjmů je ještě v roce 2017 maximální příjem do výše 2 mil. Kč, v roce 2018 dochází ke snížení na 1 mil. Kč.

Pozor!

Postup v roce 2017

Pro rok 2017 platí přechodné období, podle kterého si podnikatelé mohou vybrat, zda uplatní vyšší výdajový paušál, ovšem bez možnosti uplatnit daňové zvýhodnění na děti a slevu na manželku bez vlastních příjmů podle § 35ca ZDP stejně jako v roce 2016, nebo zda uplatní paušální výdaje s přísnějším nižším limitem účinným od roku 2018 s tím, že si mohou uplatnit daňové zvýhodnění na děti a slevu na manželku.

Z interpretace § 420 NOZ, který definuje podnikání, je třeba upřesnit, že v režimu § 7 odst. 1 písm. c) ZDP se nacházejí takové příjmy z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění (nikoliv jen živnostenský list, ale oprávnění vyplývající z jiného právního předpisu). Zároveň z toho vyplývá, že za příjmy ze samostatné činnosti budou považovány i příjmy z činnosti, na kterou poplatník nemá podnikatelské oprávnění, ale takové oprávnění by měl mít, protože je k takové činnosti předepsáno. Tak se vylučuje posuzování těchto příjmů v režimu ostatních příjmů.

Pozor!

V případě, že poplatník (fyzická osoba) uplatní paušální výdaje, jsou v částkách těchto výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů, tedy i odpisy hmotného majetku. Způsob uplatnění výdajů podle této tabulky nelze zpětně měnit.

Pro úplnost ještě dodejme, že není možné kombinovat u různých činností v rámci § 7 ZDP použití skutečných výdajů a výdajů paušálem. Při souběhu činností je nutno příjmy z každé činnosti evidovat odděleně, pokud u nich není stanovené procento výdajů shodné. Důvodem je nutnost použít stanovené procento výdajů podle jednotlivých druhů činností.

Příklad

Podnikatel pan Hrubý měl v jednom zdaňovacím období příjmy ze zemědělské výroby a příjmy z autorských honorářů. Přestože u autorských honorářů by bylo výhodné aplikovat paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů, nemůže je zohlednit, pokud ze zemědělské výroby uplatní skutečné výdaje. Podnikatel se musí rozhodnout, co je pro něho výhodnější celkově ze všech příjmů podle § 7 ZDP, a při uplatňování výdajů postupovat jednotně. Buď může uplatnit paušální výdaje u zemědělské činnosti ve výši 80 % a u autorských honorářů ve výši 40 %, nebo použije druhou možnost uplatnění skutečných výdajů v prokázané výši na obě činnosti.

Sociální a zdravotní pojištění

Dalším omezením pro podnikatele uplatňující výdaje procentem z dosažených příjmů je, že nelze nad rámec těchto paušálních výdajů uplatnit zaplacené sociální a zdravotní pojištění tak, jak tomu bylo v minulosti.

Paušální výdaje u příjmů z nájmu

Paušální výdaje u příjmů z nájmu podle § 9 ZDP lze uplatnit ve výši 30 % z těchto příjmů, avšak od roku 2013 do roku 2017 nejvýše do částky 600 000 Kč a od roku 2018 nejvýše do částky 300 000 Kč. Zde platí, obdobně jako u paušálních výdajů vztahujících se k příjmům podle § 7 ZDP, že paušální výdaje obsahují vše, tzn. i odpisy hmotného majetku (sociální a zdravotní pojištění zde nepřichází v úvahu, neboť se z tohoto druhu příjmů neplatí).

Poplatník, který uplatňuje paušální výdaje, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem.

Příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku jsou od roku 2011 součástí příjmů podle § 7 ZDP a paušální výdaje jsou stanovené ve výši 30 % z dosažených příjmů, avšak od roku 2013 do roku 2017 pouze do částky 600 000 Kč a změna od roku 2018 snižuje tuto částku na 300 000 Kč. Do konce roku 2010 bylo možné použít procento prakticky podle hlavní činnosti podnikatele, pokud tyto příjmy zdaňoval v § 7, a nikoliv v § 9 ZDP.

Paušální výdaje u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství

Pokud má fyzická osoba příjmy ze zemědělské výroby a nejedná se o zemědělského podnikatele, pak takovéto příjmy patří do tzv. ostatních příjmů podle § 10. U tohoto druhu příjmů lze také uplatnit paušální výdaje ve výši 80 % těchto příjmů, od roku 2015 do roku 2017 však jen do výše částky 1 600 000 Kč a od roku 2018 maximálně do částky 800 000 Kč.

Fyzická osoba, která má příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství podle § 10 ZDP a která uplatňuje paušální výdaje, má vždy povinnost vést záznamy o příjmech.

Pozor!

U zemědělců je nutné rozlišovat, zda mají příjmy:

  • na základě živnostenského oprávnění – v tomto případě jde o příjmy podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP (paušální výdaje podle živnostenského oprávnění);

  • na základě zápisu do evidence podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství – v tomto případě jde o příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) ZDP (paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů);

  • ze zemědělské výroby, která není provozována zemědělským podnikatelem (dříve samostatně hospodařícím rolníkem) – v tomto případě jde o příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP (paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů).

Stejně jako u příjmů ze samostatné činnosti a příjmů z nájmu je i u příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována zemědělským podnikatelem (zákon č. 85/2004 Sb.), zavedena povinnost vést vždy evidenci těchto příjmů.

Příklad

Pan Vonásek má v průběhu roku 201X různé druhy zdanitelných příjmů jako fyzická osoba. Za rok 201X–1 uplatňoval u těchto příjmů paušální výdaje. Jelikož si nebyl jistý, jakou hodnotu výdajů bude muset v roce 201X vynaložit k dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, vedl si evidenci skutečně vynaložených výdajů (vztahujících se k těmto příjmům) pro případ, že by je chtěl uplatnit jako výdaje snižující zdanitelné příjmy. Předpokládejme, že výsledek byl následující:

Druh příjmů   Dosažené
příjmy (Kč)
 
Výdaje skutečně vynaložené (Kč)   Paušální výdaje (Kč)  
§ 7 ZDP příjmy ze živnostenského podnikání (nejedná se o živnostenské podnikání řemeslné)    1 519 900    690 826    911 940   
§ 10 ZDP příjmy ze zemědělské výroby (pan Vonásek není registrován jako zemědělský podnikatel)    720 365    420 863    576 292   

Vzhledem k tomu, že paušální výdaje k příjmům ze živnostenského podnikání jsou vyšší než skutečně vynaložené výdaje, je pro pana Vonáska výhodnější použít i pro rok 201X výdaje ve výši paušálu, tj. 60 % z hodnoty příjmů. V hodnotě skutečně vynaložených výdajů vykázaných v tabulce není zaplacené zákonné sociální a zdravotní pojistné, které je zařazeno mezi daňově neuznatelné výdaje. Při pohledu na dosažené ostatní příjmy podle § 10 je zřejmé, že i zde je pro pana Vonáska výhodnější použití paušálních výdajů.

Pokud by se např. v roce 2018 posuzovaly samostatně výdaje podle § 7, bylo by lépe použít výdaje skutečně vynaložené, protože pro paušální výdaje bude platit maximální limit 600 000 Kč.

Základ daně pana Vonáska

Druh příjmů   Výše příjmů (Kč)   Výdaje (Kč)   Dílčí základ daně (Kč)  
§ 7   1 519 900   911 940   607 960  
 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: