Položky snižující základ daně

V praxi spíše než „položky snižující základ daně“ slýcháme pojem „odčitatelné položky“. Jak je i z názvu patrno, jedná se o položky, které se odčítají od základu daně. Je však nezbytně nutné rozlišovat, zda jde o:

V tomto textu (zpracovaném především pro FO) naleznete přehled všech těchto položek, ovšem detailněji se budeme zabývat pouze těmi, které nejsou řešeny v jiných kapitolách. V opačném případě provedeme pouze odkaz na příslušný text.

Nezdanitelné části ZD

Položky odčitatelné od ZD

Poplatník může uplatnit snížení daně podle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) ZDP o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

Podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP se daň nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. Podle tohoto ustanovení by se mělo postupovat v letech 2013 až 2015.

Další omezení slev pro roky 2013 až 2015 přinesl nový § 35ca ZDP pro poplatníky, kteří použijí v případě podnikání ze samostatné činnosti (§ 7 odst. 7) a u nájmů (§ 9 odst. 4) paušální výdaje z dosažených příjmů. Pokud bude součet dílčích základů, u kterých byly paušální výdaje uplatněny, vyšší než 50 % celkového základu daně, není možné uplatnit slevu na dani na manželku a daňové zvýhodnění na děti.

Další položkou je daňové zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c ZDP). Tato položka může mít formu slevy nebo daňového bonusu. Pokud nestačí daňový základ k uplatnění slevy na dítě, může vzniknout nárok na daňový bonus.

Jak již bylo uvedeno výše, mezi nezdanitelné částky základu daně patří dary, úroky z úvěru (viz Úroky), příspěvek zaplacený poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem (viz Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění), zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění (viz Soukromé životní pojištění), členem odborové organizace zaplacené členské příspěvky odborové organizaci, úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání (zákon č. 179/2006 Sb.).

Položkou odčitatelnou od základu daně je hodnota bezúplatného plnění poskytnutého na vymezené obecně prospěšné účely, pokud jsou přitom splněny všechny zákonem stanovené podmínky. Těmito podmínkami jsou:

Dar může mít jak peněžní, tak i nepeněžní formu. Jde-li o darování nepeněžní, ocení se hodnota daru pro účely vyčíslení odčitatelné položky stejně, jako se oceňuje nepeněžní příjem, tj. cenou zjištěnou podle zákona o oceňování majetku.

Nelze zapomenout na to, že poskytnutí daru často není položkou, která by snižovala zdanitelný příjem v průběhu zdaňovacího období, ale jedná se o položku, se kterou pracujeme až při sestavení základu daně.

Pro úplnost uveďme, že poskytnutí nepeněžního daru se z hlediska DPH považuje za zdanitelné plnění, protože se jedná o poskytnutí zboží či služeb pro účely nesouvisející s podnikáním. Dárci, který je plátcem DPH, tak vzniká povinnost odvést DPH na výstupu, přičemž základem daně bude cena daru nebo cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné dar jako zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a pokud takovou cenu nelze určit, výše celkových nákladů vynaložených na dodání daru jako zboží.

Podnikatelé, kteří nemají základ daně v takové výši, aby si mohli uplatnit dar na odstranění následků živelní pohromy jako položku snižující základ daně, mohou využít § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP, který stanoví, že výdaje vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území České republiky nebo jiného členského státu EU, Norska nebo Islandu, jsou uznávány jako výdaje daňově uznatelné. Tyto výdaje však nelze současně uplatnit jako položku snižující základ daně.

Pro rok 2013 platí rozhodnutí ministra financí č.j. MF-65647/2013/3901, o prominutí úhrady daně z příjmů a příslušenství daní z příjmů z důvodu mimořádné události vydané po povodních v červnu 2013. Poplatníkům daně z příjmů fyzických osob bude prominuta úhrada daně z příjmů poměrně připadající na dílčí základy daně z příjmů z podnikání a z pronájmu nesnížené o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně za zdaňovací období, ve kterém došlo k mimořádné události, a to ve výši odpovídající výši skutečné škody vzniklé na majetku poplatníka používaného k činnostem, z nichž mu plynou příjmy z podnikání a z nájmu. Podmínkou je, že v důsledku mimořádné události byl na území, kde fyzická osoba podniká nebo pronajímá nemovitosti, vyhlášen nouzový stav a výše skutečné škody musí být doložena posudkem pojišťovny v případě, že je tento majetek pojištěn a není-li pojištěn, posudkem znalce, které poplatník předloží současně s podáním daňového přiznání.

Novela ZDP platná od 1. 1. 2011 přinesla i úpravu posuzování podmínek pro odpočet položky snižující základ daně z titulu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí. Rozhodujícím kritériem pro aplikaci tohoto odpočtu v případě zahraničního příjemce daru je to, zda je subjekt, který tento dar přijímá, a účel, pro který je dar poskytnut, srovnatelný s darem, který lze daňově uplatnit, pokud příjemce daru má bydliště nebo sídlo v ČR. Podle ZDP je pro naplnění podmínky srovnatelnosti rozhodující naplnění materiálních podmínek českého zákona, tj. zákona státu, který daňovou úlevu poskytuje, nikoliv to, zda stát, kde má příjemce daru své sídlo nebo bydliště, podporuje určitou skupinu subjektů a určitou společensky prospěšnou aktivitu daňovými nástroji. Zároveň je potvrzeno, že při posuzování těchto darů je důraz kladen na věcné, nikoliv formální podmínky týkající se toho, kde má příjemce daru sídlo nebo bydliště a zákonem kterého státu je regulován, jak bylo do zákona doplněno od roku 2009.

Nezbytným předpokladem pro daňový odpočet hodnoty bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí je uspokojivé prokázání skutečností podle tohoto zákona. Správce daně přitom posoudí, zda potvrzení prokazující nárok považuje za dostatečné k prokázání tvrzených skutečností. Ukáže-li se kontrola údajů poskytnutých daňovým poplatníkem jako obtížná, zejména z důvodu výměny údajů stanovených v článku 8 směrnice 77/799 EHS, o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní, některých spotřebních daní a daní z pojistného, nic nebrání dotčeným daňovým orgánům, aby odmítly požadovaný odpočet, pokud tyto důkazy, které považují za nezbytné k vyměření správné daně, nebyly dodány.

Od základu daně lze odečíst i úroky z úvěru ze stavebního spoření či hypotečního úvěru použitého poplatníkem na bytové potřeby. Celková částka, kterou lze odečíst, je limitována pouze částkou 300 000 Kč ročně u poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti (blíže viz Úroky).

S účinností od 1. 8. 2007 je možno od základu daně ve zdaňovacím období odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem, ani nebyly uplatněny jako daňové výdaje podle § 24 ZDP poplatníkem s příjmy podle § 7 ZDP, nejvýše však 10 000 Kč.

U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

Poplatník fyzická osoba s příjmy podle § 7 ZDP, tj. ze samostatné činnosti, má dvě možnosti, jak tuto daňovou úlevu uplatní. Buď si může:

Mezi odčitatelné položky patří daňová ztráta minulých let, která je vzhledem ke svému specifickému způsobu uplatnění v daňovém přiznání začleněna mezi „položky upravující základ daně“. Daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období, lze odečíst nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se ztráta vyměřuje.

Pro mnohé poplatníky je daňová ztráta vyměřená v některém z předcházejících zdaňovacích období nejvýznamnější odčitatelnou položkou. Daňová ztráta je vlastně jakýmsi „záporným základem daně“ a základní pravidla pro její uplatnění jsou poměrně jednoduchá: