2026.1.2
Postupy OSVČ ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2026
Ing. Antonín Daněk
S účinností od 1. ledna 2026 se "tradičně" zvyšuje minimální záloha OSVČ a novelou zákonů zdravotního pojištění č. 289/2025 Sb. se u podnikatelského sektoru i mění některé postupy.
Základními povinnostmi podnikatele je přihlásit se u zdravotní pojišťovny jako OSVČ (a to i v případě, kdy je při souběhu se zaměstnáním podnikatelská činnost vedlejším zdrojem příjmů) a platit zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného včas a ve správné výši. Zálohy na pojistné se platí při zahájení samostatné výdělečné činnosti jako jediného, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavního, zdroje příjmů nebo v návaznosti na podaný Přehled o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen Přehled) pravidelně za každý měsíc nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny. V otázce placení záloh dochází od 1. 1. 2026 ke změnám, jak si v dalším textu blíže objasníme.
NahoruZvýšená minimální záloha a minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ
Podle nařízení vlády České republiky č. 365/2025 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024 hodnotu 46 278 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0581. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2026 ve výši 48 967 Kč.
Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2026 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 48 967 Kč, tj. 24 483,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2026 se vypočte jako 13,5 % z částky 24 483,50 Kč a zvyšuje se tak po zaokrouhlení od ledna 2026 z dosavadních 3 143 Kč na 3 306 Kč.
Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální zálohu za leden 2026 ve výši 3 306 Kč uhradí nejpozději dne 9. 2. 2026 (8. 2. je v neděli).
Od měsíce podání Přehledu za rok 2025 (tedy například od dubna 2026) platí OSVČ nadále zálohu 3 306 Kč i tehdy, pokud v podaném Přehledu vyjde podle daňového základu za rok 2025 matematicky výše zálohy nižší než 3 306 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2026 (fakticky od roku 2013) omezena, což platí i pro celkovou výši pojistného za tento rok.
NahoruTermíny pro podání Přehledu OSVČ za rok 2025
Pro podání Přehledu za rok 2025 platí ve zdravotním pojištění následující termíny:
-
do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání za rok 2025 – jedná se o základní termín, platný pro OSVČ, tedy nejpozději dne 4. 5. 2026,
-
pokud má OSVČ povinný audit nebo zpracovává-li daňové přiznání daňový poradce, může OSVČ podat Přehled do 3. 8. 2026.
Do 8. 4. 2026 jsou povinny předložit Přehled ty OSVČ, které daňové přiznání nepodávají (např. nízké příjmy).
Podle § 136 odst. 2 DŘ, daňového řádu se lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky. Protože termín 1. 5. 2026 je státním svátkem a vychází na pátek, lze daňové přiznání podat ještě 4. 5. a Přehled zdravotní pojišťovně do 4. 6. 2026.
Případný doplatek pojistného je splatný do osmi dnů ode dne, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled. Podá-li OSVČ Přehled dříve než ve výše uvedených nejzazších termínech, pak je povinna uhradit případný doplatek pojistného do osmi dnů ode dne skutečného podání Přehledu.
NahoruPojištěnec jako osoba samostatně výdělečně činná
Do konce roku 2025 bylo posouzení pojištěnce jako OSVČ navázáno na reálný výkon podnikatelské činnosti.
Podle § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je od 1. 1. 2026 pro účely zdravotního pojištění osobou samostatně výdělečně činnou osoba, které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), nebo která vykonává činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle ZDP.
Pro účely veřejného zdravotního pojištění je tak za osobu samostatně výdělečně činnou považován i ten pojištěnec, který, aniž by musel vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, má příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 a 2 ZDP, tedy i ty, u nichž se žádný výkon činnosti s nimi spojený ani nepředpokládá. Status OSVČ tak již není vázán pouze na výkon činnosti, ale i na příjmy ze samostatné činnosti dle ZDP.
Podnětem pro provedení této úpravy byla například situace, kdy osoba, která měla příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví a současně neměla jiné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti než tyto, nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost a nepovažovala se tudíž pro účely veřejného zdravotního pojištění za OSVČ, a to i přesto, že vykazovala příjmy podle § 7 ZDP. Tak docházelo k situacím, kdy pojištěnec, který měl pouze příjmy z průmyslového vlastnictví, tedy příjmy podle § 7 ZDP, a samostatnou výdělečnou činnost nevykonával, nebyl ve zdravotním pojištění jako OSVČ a pojistné z těchto příjmů neodváděl. Naproti tomu pojištěnec, který samostatnou výdělečnou činnost vykonával a současně vedle toho měl příjmy z průmyslového vlastnictví, musel jakožto OSVČ odvést pojistné ze všech příjmů dle §…
