dnes je 22.6.2021

Input:

Pracovněprávní vztahy a vystavování potvrzení ve zdravotním pojištění v roce 2021

7.5.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2021.09.04
Pracovněprávní vztahy a vystavování potvrzení ve zdravotním pojištění v roce 2021

Ing. Antonín Daněk

Důležitou povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je odvádět za zaměstnance pojistné tak, aby byl za příslušný kalendářní měsíc dodržen minimální vyměřovací základ, pokud tato podmínka pro zaměstnance i zaměstnavatele platí.

Zaměstnavatel může sjednat se zaměstnancem „klasickou” pracovní smlouvu nebo s ním může uzavřít některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Při odvodu pojistného je zapotřebí dodržet minimální vyměřovací základ, což znamená, že vyměřovacím základem zaměstnance musí být v roce 2021 částka alespoň 15 200 Kč v situaci, kdy zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc. Toto minimum naopak nemusí být dodrženo tehdy, pokud se jedná o zaměstnance vyjmenovaného v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZPZP”), například se jedná o zaměstnané osoby, za které je současně plátcem pojistného stát. U těchto osob je vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem, a to bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v příslušném kalendářním měsíci, případnou nemoc, neplacené volno apod. Z hlediska výše příjmu platí důležitá zásada, že zaměstnavatel odvádí pojistné:

  • u pracovní smlouvy při jakékoli výši příjmu,

  • u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 3 500 Kč,

  • u dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

Upozorňuji, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Zdůrazňuji, že pokud se jedná u téhož zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají všechny příjmy, bez ohledu na jejich výši.

PLNĚNÍ OZNAMOVACÍ POVINNOSTI

Pokud na základě výše uvedeného vznikne ve zdravotním pojištění zaměstnání, plní zaměstnavatel oznamovací povinnost, neboli přihlašuje osobu jako zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny. Přihlašování a odhlašování zaměstnanců činných na základě pracovní smlouvy a u některé z dohod je odlišné. U pracovní smlouvy platí, že zaměstnanec je přihlašován ke dni, který je uveden v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce (což může být i státní svátek), a odhlašován dnem skončení pracovního poměru.

Naproti tomu je plnění oznamovací povinnosti za zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZP”), kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána. Také platí, že pokud při trvající dohodě o pracovní činnosti poklesne příjem pod 3 500 Kč anebo u dohody o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč, musí být osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc/měsíce odhlášena. Pokud například při trvající dohodě o provedení práce, uzavřené od 1. 1. do 31. 12., poklesne příjem v měsíci březnu na částku 10 000 Kč nebo nižší, použije zaměstnavatel kódy „O” k datu 28. 2. a „P” k datu 1. 4. Tímto postupem nemá zaměstnanec vyřešené v měsíci březnu zdravotní pojištění zaměstnáním na dohodu o provedení práce a svůj pojistný vztah, neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, si musí pro tento měsíc vyřešit jiným zákonným způsobem (jiné zaměstnání zakládající účast na zdravotním pojištění, nebo podnikání, anebo registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát). Není-li využita některá z těchto tří možností, stává se pojištěnec na měsíc březen osobou bez zdanitelných příjmů s povinností zaplatit pojistné 2 052 Kč.

NUTNOST DODRŽENÍ MINIMA PLATNÉHO PRO ZAMĚSTNANCE

Za účelem zajištění postupu zaměstnavatele při placení pojistného podle zákona se za konkrétních podmínek vyskytují situace, kdy zaměstnavatel vystavuje zaměstnanci (nebo jinému zaměstnavateli) potvrzení o skutečnosti, že za tohoto svého zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Tímto způsobem potvrzovaná výše zaměstnancova příjmu slouží jinému zaměstnavateli (případně zaměstnavatelům), u kterého zaměstnanec současně pracuje. Takové potvrzení vyžaduje ten zaměstnavatel, u kterého hrubý příjem zaměstnance nedosahuje minimální mzdy.

Pokud tedy zaměstnavatel, u kterého je příjem zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), má potvrzení o tom, že v jiném („hlavním”) zaměstnání je za zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nemusí v tomto dalším zaměstnání odvádět zaměstnavatel pojistné nejméně ze zákonného minima 15 200 Kč, ale vyměřovacím základem je za takové situace skutečný příjem zaměstnance, tedy částka i nižší než 15 200 Kč. Jestliže však zaměstnavatel tímto potvrzením nedisponuje, musí provádět dopočet. Pokud však nemusí být u osoby jako zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ v duchu již zmíněného ustanovení § 3 odst. 8 ZPZP, stává se tato problematika pro zaměstnavatele bezpředmětnou.

VÝZNAM VYSTAVOVANÉHO POTVRZENÍ

Pokud zaměstnavatel vystaví takové potvrzení, pak fakticky deklaruje, že vyměřovací základ zaměstnance je vyšší než minimální vyměřovací základ, případně je alespoň na jeho úrovni. Tímto potvrzením garantuje, že je u konkrétního zaměstnance minimální vyměřovací základ dodržen, tudíž jiný zaměstnavatel již nemusí provádět dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima. Kontrolou ze strany zdravotní pojišťovny si lze ve mzdových materiálech zaměstnavatelů poměrně snadno ověřit, zda je u příslušného zaměstnance v daném rozhodném období (kalendářním měsíci) dodržen minimální vyměřovací základ či nikoliv. Z praktického hlediska není nezbytné, aby se vystavené potvrzení obnovovalo například při každém zvýšení minimální mzdy, takže může mít (resp. má) dlouhodobou platnost.

POTVRZENÍ – ROZHODNÝ DOKLAD PRO PLACENÍ POJISTNÉHO

Aby zaměstnavatel nemusel provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu (nebo případně i do poměrné části minimálního vyměřovacího základu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 ZPZP), musí být každé

Nahrávám...
Nahrávám...