Úvodem bych ráda upozornila na zcela nový zákon č. 323/2025 Sb., o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (dále jen ZJMHZ) a nařízení vlády č. 417/2025 Sb., kterým se stanoví okruh hlášených údajů (měsíčně, ročně). V rámci podávaných měsíčních hlášení k JMHZ za leden až březen 2026 se budou také vyskytovat údaje (atributy) k ročnímu zúčtování daně (dále jen RZD), a to jak za zaměstnance, tak souhrnné údaje za zaměstnavatele.
RZD za rok 2025
RZD za rok 2025 je zaměstnavatel povinen zpracovat nejpozději ve mzdách za březen 2026. Nicméně, měsíční hlášení za období leden, únor a březen 2026 budou mít zaměstnavatelé povinnost odeslat nejdříve 1. 4. 2026 a nejpozději do 30. 6. 2026. Z tohoto důvodu budou některé údaje (atributy v JMHZ) k provedenému RZD "nepovinné".
RZD za rok 2026
Od 1. 1. 2027 bude už Finanční správa čerpat údaje z pravidelných měsíčních hlášení naplno. Z tohoto důvodu bude nutné, aby byly všechny povinné atributy vztahující se k RZD za rok 2026 podrobně vyplněny.
Termíny k RZD za rok 2025
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP) pevně definuje termíny pro zaměstnance i pro zaměstnavatele. Pokud takový den připadne na sobotu, neděli či svátek, posunuje se lhůta na první pracovní den. Pokud bude zaměstnanec žádat o RZD, musí nejpozději do 16. 2. 2026:
-
požádat zaměstnavatele o RZD,
-
případně učinit dodatečné prohlášení,
-
doložit všechny podklady k RZD.
Zaměstnavatel pak musí nejpozději do 31. 3. 2026 provést na základě písemné žádosti RZD a do 30. 4. 2026 vyplatit případný přeplatek z RZD (vyšší než 50 Kč). Nedoplatky se v rámci RZD vyskytnout nemohou.
Komu může/musí zaměstnavatel provést RZD?
Povinnost provést RZD ukládá plátcům (zaměstnavatelům) § 38ch ZDP. Roční zúčtování daně a daňových záloh provede plátce:
-
pouze na základě včas podané písemné žádosti poplatníka (zaměstnance),
-
za podmínky, že zaměstnavatel byl posledním zaměstnavatelem v roce 2025,
-
zaměstnanec požádá nejpozději do 16. 2. 2026 (15. 2. je neděle) a ve stejném termínu doloží všechny podklady k RZD.
Další nezbytné podmínky:
-
zaměstnanec pobíral příjmy pouze od jednoho plátce daně (zaměstnavatele),
-
nebo od více zaměstnavatelů postupně za sebou
-
a zaměstnanci nevznikla povinnost podat daňové přiznání (DPFO).
Kdy má zaměstnanec povinnost podat DPFO?
Zákon o daních z příjmů v § 38ch negativně vymezuje poplatníky, kteří nejsou povinni podávat daňové přiznání (DPFO). V § 38g ZDP jsou pak vymezeni poplatníci (zaměstnanci), kteří mají povinnost podat daňové přiznání.
Za rok 2025 musí podat DPFO například každý zaměstnanec, jehož roční příjmy mimo zaměstnání přesáhly 20 000 Kč. Dále bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance či nikoli, musí DPFO za rok 2025 podat poplatník, jehož pravidelně vyplácené důchody přesáhly v roce 2025 částku 748 800 Kč (36násobek minimální mzdy).
Příklad 1
Pan Pokorný žádá svého zaměstnavatele o provedení RZD za rok 2025. Paní účetní ale zjistila, že má aktivní živnostenský list a nechce mu RZD provést.
Pokud zaměstnanec prokáže (pravděpodobně formou čestného prohlášení), že jeho příjmy (ne zisk, ale příjmy) z podnikání nepřesáhly 20 000 Kč, je oprávněn žádat o provedení RZD u zaměstnavatele.
Daňové parametry pro rok 2025
Pro rok 2025 byla vyhlášena průměrná mzda ve výši 46 557 Kč, čímž se mění pro rok 2025 limit pro aplikaci 23% sazby daně z příjmů fyzických osob u příjmů, které za kalendářní rok přesáhnou částku 1 676 052 Kč (36násobek průměrné mzdy). Minimální mzda pro rok 2025 činí 20 800 Kč. Ta mění roční limit pro příjmy, které musí dosáhnout poplatník pro získání daňového bonusu, limit činí 124 800 Kč (6násobek minimální mzdy).
Příklad 2
Za rok 2025 pracoval pan Novák pouze u jednoho zaměstnavatele, jeho roční příjmy ze závislé činnosti s učiněným (podepsaným) Prohlášením přesáhly hranici 36násobku průměrné mzdy. Může požádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2025?
Ano, poplatníci s příjmy nad 36násobek průměrné mzdy nemají povinnost podávat daňové přiznání k DPFO (jako to bylo do konce roku 2020 u solidární daně), pokud splňují ostatní podmínky pro provedení RZD.
Postup zaměstnavatele při RZD:
- sečte celoroční zdanitelné příjmy zaměstnance
- odečte možné nezdanitelné části základu daně
- rozdíl zaokrouhlí na celé stokoruny dolů a vypočte daň
- od výsledné daně odečte možné slevy na dani (max. do nuly)
- od zbytku daně odečte daňové zvýhodnění
- pokud se dostane daňovým zvýhodněním do mínusu, jedná se o daňový bonus
Nezdanitelné části 2025
Za zdaňovací období 2025 lze uplatnit nezdanitelné části základu daně:
-
hodnotu bezúplatného plnění – darů (minimální výše, kterou lze uplatnit, musí činit 2 % ze základu daně nebo alespoň 1 000 Kč, maximální částka, kterou lze uplatnit, nesmí překročit 30 % ze základu daně),
-
úroky z úvěru na bydlení (v případě, že bytová potřeba byla obstarána do konce roku 2020 činí tato částka 300 000 Kč, u bytové potřeby obstarané od 1. 1. 2021 činí tato částka 150 000 Kč),
-
daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče v maximální výši 48 000 Kč.
Na co si dát pozor u spoření na penzi v roce 2025?
-
U penzijního připojištění se státním příspěvkem a u doplňkového penzijního spoření je nutno z úhrnu částí měsíčních příspěvků, které byly v jednotlivých měsících uhrazeny, odečíst 1 700 Kč/měsíc.
-
U ostatních produktů ani u penzijního pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění s institucí penzijního pojištění (IPP) se měsíční příspěvky nesnižují.
