Sankce ke kontrolnímu hlášení a nemožnost uložení podle aktuální judikatury

2025.1415.2

Sankce ke kontrolnímu hlášení a nemožnost uložení podle aktuální judikatury

Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová

Podle statistik Finanční správy České republiky bylo v roce 2023 uloženo celkem 43 136 pokut souvisejících s prohřešky spojenými s kontrolním hlášením. Pokuta za nesplnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením se přitom ukládá ve fixní výši za zákonem vymezená neplnění povinností. V zákoně jsou také obsaženy situace, kdy se pokuta neukládá, a některá ustanovení byla dále vyložena judikaturou správních soudů. Lze také dodat, že pokutu související s kontrolním hlášením je možná za splnění určitých podmínek a při existenci ospravedlnitelného důvodu prominout. Tento článek se zaměřuje na pravidla pro sankce ke kontrolnímu hlášení a obsahuje také 3 relevantní judikáty Nejvyššího správního soudu.

 Nahoru1. Vymezení pokut ke kontrolnímu hlášení

Následky za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením jsou vymezeny ve speciálním ustanovení § 101h zákona č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen "ZDPH"). O povinnosti platit pokutu správce daně rozhodne formou platebního výměru a současně se pokuta předepíše do evidence daní. Splatnost pokuty je do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě.

Pokuta je finančním úřadem stanovena v situacích, kdy plátce nepodá kontrolní hlášení včas, tak mu vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši:

• 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván [§ 101h odst. 1 písm. a) ZDPH],

• 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván; to neplatí, pokud plátci povinnost podat kontrolní hlášení podle § 101c ZDPH nevznikla [§ 101h odst. 1 písm. b) ZDPH],

• 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení [§ 101h odst. 1 písm. c) ZDPH],

• 50 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy podle § 101g odst. 1 ZDPH [§ 101h odst. 1 písm. d) ZDPH].

S ohledem na výši pokuty platí, že výše pokuty stanovené ve fixní výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč je poloviční, pokud je plátce fyzickou osobou, nebo pokud je ke dni, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, zdaňovacím obdobím plátce kalendářní čtvrtletí, nebo je plátce společností s ručením omezeným, která má jednoho společníka, přičemž tento společník je fyzickou osobou (přičemž pro účely posouzení splnění těchto podmínek je rozhodným dnem první den kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu, nebo den vzniku této společnosti, pokud tato skutečnost nastane po rozhodném dni prvního dne kalendářního čtvrtletí, ve kterém vznikla povinnost uhradit tuto pokutu).

Dále pak ZDPH vymezuje situace, kde je výše pokuty stanovena do určité vymezené hodnoty, přičemž při stanovení výše takové pokuty dbá správce daně, aby pokuta nebyla v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daně z přidané hodnoty, a při tom se přihlédne zejména k míře součinnosti ze strany plátce. Tyto pokuty jsou vymezeny následovně:

• Správce daně dále uloží pokutu do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení (§ 101h odst. 3 ZDPH),

• Správce daně uloží plátci, který nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu DPH, pokutu do 500 000 Kč (§ 101h odst. 4 ZDPH).

Pro úplnost lze také doplnit, že prohřešky spojené s kontrolním hlášením můžou vést až k prohlášení plátce za nespolehlivého, kdy dokument vydaný Generálním finančním ředitelstvím Informace GFŘ k aplikaci § 106a ZDPH (nespolehlivý plátce) a souvisejících ustanovení uvádí za jedno ze závažných porušení plnění povinností plátce pro účely aplikace institutu nespolehlivého plátce situaci, kdy "dochází k ohrožení veřejného zájmu na řádném výběru daně z přidané hodnoty, neboť plátce závažně ztěžuje nebo ztěžoval, maří nebo mařil správu daně tím, že opakovaně, ani ve lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě nebo náhradní lhůtě stanovené přímo zákonem, nepodal daňové přiznání nebo hlášení nebo výpis z evidence pro daňové účely. Za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň 2x v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců."

 Nahoru2. Omezení pro uložení pokut

Jedním z omezení pro ukládání pokuty ze strany finančního úřadu je stanovení lhůty pro zánik povinnosti související s kontrolním hlášením. Správce daně musí respektovat tato pravidla:

• Plnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením lze vyžadovat do uplynutí lhůty pro stanovení daně (§ 101i odst. 1 ZDPH).

• Pokutu lze uložit nebo rozhodnout o povinnosti ji platit nejpozději do 3 let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti (§ 101i odst. 2 ZDPH).

• Povinnost uhradit pokutu zaniká, pokud nebyl platební výměr, kterým je rozhodnuto o této povinnosti, vydán do 6 měsíců ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti (§ 101i odst. 1 ZDPH).

Dalším omezením pro ukládání pokuty ze strany finančního úřadu je vyloučení vzniku pokuty za nepodání kontrolního hlášení, kdy platí, že povinnost uhradit pokutu nevzniká, pokud v daném kalendářním roce došlo u plátce při podání kontrolního hlášení poprvé k prodlení spočívajícímu v tom, že plátce kontrolní hlášení dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván [tedy pokuta 1 000 Kč stanovená podle § 101h odst. 1 písm. a) ZDPH] nebo poprvé k prodlení spočívajícímu v tom, že plátce kontrolní hlášení podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván [tedy pokuta 10 000 Kč podle § 101h odst. 1 písm. b) ZDPH, § 101j ZDPH].

 Nahoru3. Promíjení pokut

Podle § 101k ZDPH je možné prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení, přičemž dále existuje pokyn D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení, který již byl mnohokrát upraven formou dodatků.

Plátce je oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty stanovené ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč (nebo pokud jsou ukládány v poloviční výši), které jsou stanoveny podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH.

Při prominutí podle ZDPH platí níže uvedená pravidla a další podmínky a detaily jsou upraveny v pokynu k prominutí. V pokynu je přitom řada okolností a podmínek, které můžou vést k tomu, že finanční úřad vůbec nepromine a na promíjení tedy nelze spoléhat pro přísnost nastavených kritérií.

• Správce daně má možnost prominout pokutu úplně nebo částečně, pokud kontrolní hlášení nebylo podáno z důvodu, který lze ospravedlnit s ohledem na okolnosti konkrétního případu. Tento krok správce daně může učinit nezávisle na návrhu plátce.

• Žádost o prominutí pokuty je možné podat nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o povinnosti zaplatit pokutu.

• Podání žádosti o prominutí má odkladný účinek na vykonatelnost zaplacení pokuty.

 Nahoru4. Soudní judikatura pro nemožnost uložení pokuty podle aktuální judikatury

Důležité jsou pro pokuty ke kontrolnímu hlášení také judikaturní závěry správních soudů, kdy lze z nedávné judikatury vyzdvihnout níže uvedené soudní případy, které dále dovykládají ustanovení ZDPH.

• Pokutovat lze, pouze pokud bylo postaveno najisto, že měl plátce povinnost kontrolní hlášení podat.

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen "NSS") č.j. 7 Afs 317/2024-23 ze dne 13. května 2025 vyplývá závěr, že před uložením pokuty za nepodání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě musí finanční úřad nejdříve ověřit a najisto postavit, že měl plátce skutečně povinnost kontrolní hlášení podat.

Posuzovaná situace spočívala v tom, že dne 30. srpna 2022 podal plátce (společnost s ručením omezeným – pozn. právnická osoba podává kontrolní hlášení vždy měsíčně bez ohledu na to, že zdaňovací období je kalendářní čtvrtletí a přiznání k DPH se tak podává čtvrtletně) se čtvrtletním zdaňovacím obdobím přiznání k DPH za zdaňovací období 2. čtvrtletí roku 2022. V tomto přiznání plátce uvedl na řádku 1 – "Dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku" – částku základu daně 46 562 Kč a DPH na výstupu 9 778 Kč a na řádku 40 – "Nárok na odpočet daně – Z přijatých zdanitelných plnění od plátců" uvedl částku základu daně 43 427 Kč a daň 9 120 Kč. Již před podáním daňového přiznání podal plátce dne 25. května 2022 kontrolní hlášení za měsíc duben 2022, ve kterém vykázal v řádku A.4 + A.5 plnění v základu daně 46 562,32 Kč, a dále podal dne 27. června 2022 nulové kontrolní hlášení za měsíc květen 2022. Protože plátce v kontrolním hlášení za duben 2022 a květen 2022 nevykázal žádná přijatá plnění, ačkoliv podle přiznání k DPH přijal zdanitelná plnění ve výši 43 427 Kč, a kontrolní hlášení za měsíc červen 2022 nepodal, předpokládal správce daně, že plátce přijal tato zdanitelná plnění v červnu 2022, a tudíž mu v tomto měsíci vznikla povinnost podat kontrolní hlášení. Finanční úřad proto výzvou k podání kontrolního hlášení ze dne 31. ledna…