9.6.2 Slevy na dani podle § 35ba ZDP
Ing. Renata Konvičná
§ 35ba odst. 1 ZDP stanoví, že poplatníkům uvedeným v § 2, tj. fyzickým osobám, se daň vypočtená podle § 16, popř. zvýšená o solidární zvýšení daně podle § 16a, případně snížená podle § 35, 35a nebo 35b, za zdaňovací období snižuje o částku:
Nahoru Ad a) Základní sleva na poplatníka
Základní slevu si mohou uplatnit v plné výši všichni poplatníci daně z příjmů fyzických osob. Poměrnou část slevy ve výši 1/12 za kalendářní měsíc (2 070 Kč) lze uplatnit u zaměstnavatele již při výpočtu měsíčních záloh na daň.
V letech 2013 a po část roku 2014 si tuto slevu nemohl uplatnit starobní důchodce, který pobíral k 1. lednu zdaňovacího období starobní důchod. Toto omezení pro starobní důchodce bylo nálezem Ústavního soudu zrušeno a poplatník si mohl svůj nárok na slevu zpětně uplatnit.
Nahoru Ad b) Sleva na manželku (manžela)
Slevu na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti může poplatník uplatnit, pokud manželka (manžel) nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) – průkaz ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek (na 49 680 Kč).
Od 1. 1. 2013 platí, že slevu na manželku si nemůže uplatnit poplatník, který má příjmy podle § 7, případně § 9 ZDP (z podnikání a z pronájmu), a u těchto příjmů uplatní výdaje procentním paušálem a součet dílčích základů, u kterých byl paušál uplatněn, je vyšší než 50 % celkového základu daně (§ 35ca ZDP). Toto ustanovení platí i pro poplatníky – zaměstnance, kteří mají rovněž příjmy ze závislé činnosti.
Příklad:
Poplatník měl za kalendářní rok příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP ve výši 200 000 Kč, příjmy z podnikání podle § 7 ZDP ve výši 500 000 Kč a příjmy z pronájmu podle § 9 ZDP ve výši 200 000 Kč. U příjmů z podnikání si uplatnil výdaje paušálem ve výši 60 % a u příjmů z pronájmu si uplatnil rovněž výdaje paušálem ve výši 30 %. Může si uplatnit slevu na manželku, jejíž vlastní příjmy nepřesáhly za rok částku 68 000 Kč?
Poplatník si nemůže uplatnit slevu na manželku, neboť součet dílčích základů daně, u kterých si uplatnil paušál, činil 340 000 Kč, což je více než 50 % celkového základu daně.
Vlastní příjmy manželky
Vlastními příjmy manželky (manžela) se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje (hrubý příjem) včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně. Nepřihlédne se však k příjmům uvedeným v § 3 odst. 4 písm. b) ZDP a k příjmům uvedeným v § 35ba odst. 1 písm. b) zákona, které jsou taxativně v zákoně vymezeny takto:
-
dávky státní sociální podpory (viz zákon č. 117/1995 Sb.), tj.
-
dávky poskytované v závislosti na výši příjmů, jako přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné,
-
ostatní dávky, jako rodičovský příspěvek, a pohřebné,
-
dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
-
dávky osobám se zdravotním postižením,
-
příspěvek na péči, sociální služby,
-
dávky pomoci v hmotné nouzi,
-
příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 ZDP,
-
stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání (soustavná příprava na budoucí povolání se posuzuje podle ust. zákona č. 117/1995 Sb.),
-
státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem (zákon č. 42/1994 Sb.), státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
-
státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření (zákon č. 96/1993 Sb. a zákon č. 42/1994 Sb.).
Společné jmění manželů
U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění, se dále do vlastního příjmu manželky (manžela) pro účely této slevy nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů (např. nemovitost ve společném jmění manželů je vložená do obchodního majetku podnikajícího manžela a případný příjem z pronájmu této nemovitosti se zdaňuje u manžela, který má nemovitost vloženou do obchodního majetku – viz § 7 ZDP), a příjem, který se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů (např. příjmy z pronájmu nemovitosti ve společném jmění manželů se zdaňují jen u jednoho z nich, viz § 9 odst. 2 ZDP, nebo příjmy z prodeje nemovitosti nezahrnuté v obchodním majetku se rovněž zdaňují jen u jednoho z nich – viz § 10 ZDP).
Výživné
V případě, že rodiče nežijí spolu, upraví soud rozsah jejich vyživovací povinnosti nebo schválí jejich dohodu o výši výživného (viz zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění). Toto výživné je určeno jen dítěti a do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje. Částky přijaté nad rámec takto stanoveného výživného se do vlastního příjmu započítávají.
Příklad:
Manželka měla postupně příjmy: rodičovský příspěvek, sociální příspěvek, podporu v nezaměstnanosti. Co se zahrnuje do příjmů manželky?
Podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dávkami státní sociální podpory jsou mimo jiné rodičovský příspěvek a sociální příspěvek. Do vlastního příjmu manželky pro uplatnění slevy na dani vstupuje pouze její podpora v nezaměstnanosti.
Příklad:
Manželka byla „na neschopence” a poté pobírala peněžitou pomoc v mateřství, jiné příjmy neměla. Je možné uplatnit na ni slevu na dani, pokud nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství ve zdaňovacím období přesáhnou zákonný limit?
Pokud se jedná o výše uvedené příjmy, tj. nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství, nejedná se o příjem uvedený v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, to znamená, že do vlastního příjmu manželky se tyto příjmy zahrnovat budou. Pokud však tyto příjmy nepřesáhnou zákonný limit, je možno slevu uplatnit.