Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. února 2025 čj. 1 Afs 264/2024-40, publikovaného na www.nssoud.cz
Předmětem sporu byl výklad pojmu společně hospodařící domácnost jednak dle § 21e odst. 4 ZDP v souvislosti s uplatněním slevy na manžela podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP za dobu, kdy tento manžel projevil vůli s daňovým poplatníkem již domácnost nesdílet, a jednak pro účely daňového zvýhodnění na vyživované dítě dle § 35c odst. 1 ZDP v případě úzkého rozsahu styku daňového poplatníka s dítětem.
Vymezení věci
Finanční úřad doměřil žalobci dodatečným platebním výměrem na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2017 daň ve výši 8 788 Kč společně s penále ve výši 1 757 Kč. Žalovaný odvolání žalobce napadeným rozhodnutím zamítl. Žalobce podle nich neprokázal splnění podmínek pro uplatnění daňového zvýhodnění na dítě a uplatnění slevy na manželku od 1. 6. 2017.
Žalobu proti napadenému rozhodnutí krajský soud zamítl. S ohledem na vůli zákonodárce lze podle něj pojem společně hospodařící domácnost vykládat stejně jako pojem domácnost ve smyslu § 115 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a judikatury Nejvyššího soudu k němu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2301/2012, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 2013/2009). Existenci společně hospodařící domácnosti je proto třeba zkoumat s ohledem na samotný projev vůle osob být jejím členem, neboť nikdo nemůže žít ve spotřebním společenství proti své vůli. Krajský soud proto aproboval závěr žalovaného, že manželka žalobce s ním vedla společně hospodařící domácnost pouze do května 2017, neboť od 15. 5. 2017 činila kroky, které měly za cíl společné soužití se žalobcem ukončit [podání trestního oznámení z důvodu obvinění žalobce z přečinu týrání osoby žijící ve společném obydlí, uzavření (pod)nájemní smlouvy a návrh na prodloužení vykázání žalobce ze společného obydlí], a tedy projevovala vůli s ním dále ve společně hospodařící domácnosti nesetrvávat. Na to nemá vliv skutečnost, že k faktickému odstěhování manželky žalobce došlo až 21. 7. 2017, ani to, že vykázání žalobce bylo v soudním přezkumu shledáno nezákonným. Za červen a červenec 2017 proto podle krajského soudu žalobci nepříslušela sleva na manželku.
Krajský soud dále uvedl, že od zániku společně hospodařící domácnosti odvisí také posouzení, jaké domácnosti byl členem syn žalobce od června do prosince 2017. Soud měl za prokázané, že převážnou část tohoto období byl nezletilý syn ve faktické péči manželky žalobce, se kterou proto tvořil společně hospodařící domácnost. Žalobce proto v tomto období neměl právo na daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
Z kasační stížnosti
Podle stěžovatele podání trestního oznámení nebo vykázání žalobce nesvědčí o vůli navrhující osoby nadále nesdílet společně hospodařící domácnost, byly pouze prozatímní ochranou proti domácímu násilí. Krajský soud přitom při výkladu vůle manželky stěžovatele opomenul požadavek § 570 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, aby projev vůle nepřítomné osobě došel. To se podle stěžovatele stalo až v den, kdy jeho manželka opustila společnou domácnost. Svým výkladem krajský soud aprobuje jednání, jímž jeho manželka zneužila institut vykázání pro svůj jiný úmysl.
V bytě, který rodina do května 2017 obývala, bydlel syn stěžovatele i po jeho vykázání, a oba se synem tak byli členy společné domácnosti. Manželka žalobce informovala o "přemístění" jeho syna až v okamžiku, kdy se s ním v červenci 2017 odstěhovala, a nikdy nedošlo ani ke změně synova bydliště.
Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
Kasační stížnost se zamítá.
Z odůvodnění rozsudku
K pojmu společně hospodařící domácnost a projevu vůle nebýt jejím členem
Stěžovatel v dodatečném daňovém přiznání za rok 2017 uplatnil slevu na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP za všech 12 měsíců. Pro uplatnění této slevy požaduje § 35bb ZDP mimo jiné to, aby stěžovatel žil se svou manželkou ve společně hospodařící domácnosti. Podle § 35ba odst. 3 ZDP pak platí, že poplatník může uplatnit slevu ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně. Spor se vede o naplnění této podmínky v období června a července 2017, před jehož počátkem manželka žalobce činila úkony k ukončení společného soužití s žalobcem; fakticky ovšem opustila byt, v němž rodina společně do té doby žila, až v průběhu července 2017.
Stěžovatel zaměňuje dva významy slova domácnost: zatímco ZDP jej pojímá ve smyslu společenství osob, stěžovatel trvá na tom, že společně hospodařící domácnost (tedy v jeho chápání spíše "obydlí") musí osoba fyzicky opustit.
Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěrem krajského soudu, že je pojem společně hospodařící domácnost potřeba vykládat shodně jako…
