2024.4.8
Transferové ceny – postřehy z praxe a kde se spálili jiní
Ing. Jakub Beran, Ing. Lukáš Eisenwort, EKP.cz
VYŠLO V ČÍSLE 4-5/2024
Transferová neboli převodní cena je pojem, který je v daňovém prostředí označován pro cenu sjednanou u transakcí mezi dvěma daňovými poplatníky, kteří jsou kapitálově či personálně spojeni (tzv. "spojené osoby"). Vzhledem k tomu, že transakce mezi spojenými osobami představují zejména u velkých mezinárodních koncernů prostor pro daňové plánování, svou pozornost na tuto oblast zaměřila také finanční správa. Z posledních rozsudků týkajících se převodních cen, ať už na úrovni národních či evropských soudů, je možné vyvodit, že správce daně se převodním cenám intenzivně věnuje a pouhá skutečnost, že dokumentace k převodním cenám existuje, nemusí být dostačující. Ve světle této judikatury je třeba upozornit, že správce daně důkladně prověřuje správnost obsahu takové dokumentace, tj. zejména výběr a použití metody převodních cen, a v neposlední řadě také její implementaci do obchodních vztahů.
Převodní ceny označují ceny, které jsou stanovené u transakcí mezi spojenými osobami. Definici spojených osob vymezuje český zákon o daních z příjmů, na evropské úrovni pak modelová smlouva OECD o zamezení dvojímu zdanění pracuje s pojmem sdružené podniky. Zákon o daních z příjmů vymezuje kapitálově spojené osoby, kdy se jedna osoba podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, a přitom tento podíl představuje alespoň 25 %, a dále jinak spojené osoby, kterými jsou např. osoby blízké či osoby ovládané stejnou ovládající osobou. Daňové předpisy pak ukládají povinnost, aby převodní ceny byly stanoveny ve výši ceny obvyklé. Pokud se ceny liší od cen obvyklých, musí daňový poplatník tento rozdíl uspokojivě doložit. Toto pravidlo se v oblasti převodních cen označuje jako tzv. "princip tržního odstupu" (z angl. Arm´s length principle).
Převodní ceny dále pracují také s tzv. "benefit testem" a "substance testem". Benefit test označuje podmínku, že daná transakce byla pro smluvní strany nějakým způsobem přínosná. V rámci dokumentace by mělo být popsáno, jaké konkrétní užitky z dané transakce příjemci plynuly. Substance test pak prokazuje, že k dané transakci skutečně došlo a nejedná se o fiktivní plnění. Poslední podmínka je důležitá zejména u služeb.
Nahoru Riziko převodních cen
Z daňového pohledu představuje chybné nastavení převodních cen riziko zejména v podobě doměření daňové povinnosti. Pokud převodní ceny u skupinových transakcí neodpovídají tržním cenám a daňový poplatník není schopen tento rozdíl uspokojivě doložit, finanční úřad základ daně upraví a doměří novou výši daně. S doměřením daně souvisí příslušenství, zejména v podobě úroků z prodlení a penále. Daňových kontrol na oblast převodních cen v posledních letech přibývá, což potvrzují statistiky finanční správy, ze kterých vyplývá, že v souvislosti s převodními cenami bylo v letech 2014-2019 provedeno 2 182 kontrol a doměrky dosáhly 3,2 mld. Kč. Oproti tomu ve zdaňovacím období roku 2020 samotném došlo k doměrkům ve výši 1,4 mld. Kč. Ve vztahu se správcem daně nese daňové břemeno daňový poplatník, tzn. že je jeho povinností, aby v případě sporu finančnímu úřadu doložil, že sjednané převodní ceny jsou v souladu s principem tržního odstupu.
Nyní se podíváme na konkrétní oblasti převodních cen, které představují pro daňové poplatníky největší úskalí a zároveň jsou častým důvodem pro doměření daně ze strany správce daně.
Nahoru Absence dokumentace
Nejvýznamnější chybou, kterou mohou v oblasti převodních cen daňoví poplatníci udělat, je absence samotné dokumentace k převodním cenám. Dokumentace není ze zákona povinná, žádný právní předpis zatím v ČR nenařizuje daňovým subjektům její vypracování, nicméně, jak již bylo uvedeno, dokazování je vždy na daňovém subjektu. Podobu a rozsah dokumentace definuje směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy. Jejím základním cílem je analyzovat jednotlivé transakce mezi spojenými osobami, popsat jejich cenotvorbu a doložit splnění benefit testu a substance testu.
Absence dokumentace představuje pro správce daně červený vykřičník a může znamenat, že subjekty ve skupině nepřistupují k této oblasti zcela správně. Naopak vypracovaná dokumentace k převodním cenám, která obsahuje všechny náležitosti dle směrnice, je podložená srovnávací analýzou a je pravidelně aktualizována, je velmi silným argumentačním nástrojem v rukou daňového poplatníka při sporu s finanční správou.
