Zdravotní pojištění a změny od 1. ledna 2026

2025.25.2

Zdravotní pojištění a změny od 1. ledna 2026

Ing. Antonín Daněk

 NahoruNová minimální mzda

Zvýšení minimální mzdy na částku 22 400 Kč návazně ovlivní ve zdravotním pojištění například placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance. Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Nedosahuje-li hrubý příjem zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci aktuální výše minimální mzdy, případně alespoň její poměrné části ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet (a následný doplatek) pojistného do zákonem stanoveného minima.

Uchazeč o zaměstnání, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost (pracovní poměr, služební poměr, dohoda o pracovní činnosti, nikoli však dohoda o provedení práce), pokud příjem za kalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy, tj. 11 200 Kč.

Každé zvýšení minimální mzdy se projeví u osob bez zdanitelných příjmů (OBZP). Za OBZP se považuje pojištěnec, který není v rámci příslušného kalendářního měsíce ani jeden den zaměstnán, nepodniká a současně není za něj plátcem pojistného stát. OBZP platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, částka pojistného vždy činí 13,5 % z aktuální výše minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného OBZP představuje od 1. ledna 2026 částku 3 024 Kč (13,5 % z částky 22 400 Kč).

 NahoruDvě rozhodné částky příjmu

Podle nařízení vlády České republiky č. 365/2025 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2024 hodnotu 46 278 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0581. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2026 ve výši 48 967 Kč a od ní se odvíjející rozhodné částky příjmu 4 500 Kč a 12 000 Kč.

Povinnosti zaměstnavatele vznikají od 1. 1. 2026 při příjmu alespoň 4 500 Kč u:

• osob pracujících na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele,

• nově (tj. od 1. 1. 2026) u člena společenství vlastníků jednotek, který vykonává pro společenství práci, za kterou je odměňován,

• členů družstev, vykonávajících pro družstvo práci (nebo funkci) ve smyslu ustanovení bodu 4 § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na rozdíl od podmínek platných do konce roku 2025 již může mít člen družstva sjednán s družstvem pracovněprávní vztah – viz zákon č. 289/2025 Sb.,

• dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.

U dohody o provedení práce (více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) vzniká od 1. 1. 2026 účast na zdravotním pojištění při příjmu 12 000 Kč a vyšším.

V kontextu výše uvedeného je zapotřebí si uvědomit že zaměstnavatelé plní u těchto osob jako zaměstnanců zákonné povinnosti při příjmu 4 500 Kč a vyšším, resp. při příjmu 12 000 Kč a vyšším, dle konkrétní situace i s přihlédnutím k potřebě dodržet zákonné minimum.

 NahoruZvýšení vyměřovacího základu u osob, za které platí pojistné stát a odpočet od příjmu zaměstnance

Nařízením vlády č. 357/2025 Sb. se s účinností od 1. ledna 2026 zvyšuje vyměřovací základ pro platby státu zdravotním pojišťovnám za "státní pojištěnce" na 16 206 Kč, 13,5 % z této částky (zaokrouhleno na celou korunu nahoru) představuje měsíční platbu státu zdravotním pojišťovnám za každou takovou osobu ve výši 2 188 Kč.

Částka vyměřovacího základu pro platbu pojistného státem je také rovna výši odpočtu od dosaženého příjmu zaměstnance za podmínek konkretizovaných v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. To znamená, že odpočet od dosaženého příjmu (od 1. 1. 2026 ve výši 16 206 Kč) je možné i nadále uplatňovat za těchto značně specifických podmínek:

• nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,

• u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod, a to bez ohledu na stupeň invalidity.

Při uplatnění odpočtu je vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců dosažený hrubý příjem bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu, neboť za zaměstnaného poživatele invalidního důchodu je plátcem pojistného stát.

 NahoruZměny v zákoně č. 48/1997 Sb.

Nově se v § 5 na konci písmene a) doplňuje bod 9, kdy se z pohledu zdravotního pojištění nepovažuje za zaměstnance osoba, které bylo podle jiných právních předpisů přiznáno svědečné nebo náhrada ušlého výdělku za podání výpovědi v soudním, správním nebo jiném řízení.

S účinností od 1. 1. 2026 dochází ke změnám u některých ze skupin osob, za které je plátcem pojistného stát. Podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona č. 48/1997 Sb. je stát plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu například za osoby osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmeni c) nebo d) nebo není-li dítě umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem; za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, a to ode dne, který osoba uvedla v oznámení, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto oznámení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně; v případě dodatečného určení příslušnosti k českým právním předpisům podle koordinačních nařízení se pojištěnec stává osobou osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let…