Zkrácený pracovní úvazek a zdravotní pojištění

Dotaz

Máme několik zaměstnanců pracujících na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy. U některých příjem za kalendářní měsíc nedosáhne minimální mzdy 17 300 Kč. Musíme u těchto zaměstnanců provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu nebo do poměrné části minimálního vyměřovacího základu?

Právní předpisy

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

• § 3 odst. 1 ZPZP

• § 3 odst. 4 a odst. 6 ZPZP

• § 3 odst. 8 ZPZP

• § 3 odst. 9 ZPZP

• § 3 odst. 10 ZPZP

• § 4 odst. 1 ZPZP

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

• § 5 písm. a) ZVZP

• § 7 odst. 1 ZVZP

• § 8 odst. 2 ZVZP

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

• § 6 ZDP

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

• § 6 odst. 2 ZNP

• § 7a odst. 1 ZNP

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

• § 207 až § 209 ZP

Odpověď

Ve zdravotním pojištění platí zásada, že pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a dodržení zákonného minima nehraje roli rozsah pracovního úvazku, rozhodující je výhradně výše zúčtovaného hrubého příjmu za daný kalendářní měsíc. Je pravdou, že u zkráceného pracovního úvazku (nebo také u některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) může dojít k situacím, kdy zúčtovaný příjem nedosáhne minimální mzdy.

Je-li zúčtovaný hrubý příjem zaměstnance (vyměřovací základ) vyšší než minimální vyměřovací základ – minimální mzda – nebo je alespoň roven částce minimální mzdy 17 300 Kč, je za této situace zajištěn odvod pojistného v souladu se zákonem, a to bez ohledu na délku trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci. Jinak však postupuje zaměstnavatel v případě, kdy je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální mzda, což si ukážeme ve dvou příkladech.

Příklad č. 1

Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek má uzavřen pracovní poměr (jediné zaměstnání) na dobu neurčitou s měsíčním hrubým příjmem 14 000 Kč, současně není osobou samostatně výdělečně činnou a nepatří do kategorie, u které není stanoven minimální vyměřovací základ.

Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky: (17 300 – 14 000) x 0,135 = 446 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 17 300 = 2 336 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (14 000 x 0,135) : 3 = 630 Kč a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 630 + 446 = 1 076 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 336 – 1 076 = 1 260 Kč

Poznámka: Kdyby byl takto nízký vyměřovací základ zapříčiněn překážkami v práci na straně organizace ve smyslu ustanovení § 207 až § 209 ZP přešla by povinnost úhrady doplatku 446 Kč na zaměstnavatele.

SNÍŽENÍ MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU NA POMĚRNOU ČÁST

V § 3 odst. 9 ZPZP jsou vyjmenovány případy, kdy nemusí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné z celé hodnoty minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč, nýbrž alespoň z jeho poměrné části. Pokud byl zaměstnanec například zaměstnán pouze po část kalendářního měsíce nebo pokud by byl po část měsíce nemocen, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání konkrétní skutečnosti.

Příklad č. 2

Dne 11. července 2023 nastoupil do zaměstnání zaměstnanec na zkrácený pracovní úvazek (žádný další příjem nemá) a za odpracované dny mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 10 200 Kč.

V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z aktuální celkové výše minimální mzdy, ale musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci, vypočtená podle vzorce: PČ min VZ = (21 : 31) x 17 300 = 11 719,35 Kč, kde:

• PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu, která musí být při odvodu pojistného dodržena

• 21 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci červenci

• 31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci

• 17 300 = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) od 1. 1. 2023

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 11 719,35 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn,…