č. 1661/2008 Sb. NSS, Daň z příjmů: položky odčitatelné od základu daně
č. 1661/2008 Sb. NSS
Daň z příjmů: položky odčitatelné od základu daně
k § 34 odst. 3 písm. a) a § 34 odst. 5 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období let 2001 až 2003 (v textu též „daňový zákon“)
Nelze uplatnit odpočet části vstupní ceny hmotného majetku od základu daně dle § 34 odst. 3 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, pokud byl tento majetek byť i jen zčásti využíván k zajištění příjmu osvobozeného od daně. Příjem, který nebyl předmětem daně nebo byl od ní osvobozen, totiž nelze považovat za zdanitelný příjem ve smyslu § 34 odst. 5 písm. f) téhož zákona.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 4. 2008, čj. 15 Ca 209/2006-52)
Věc: Bytové družstvo „Družba“ proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem o daň z příjmů právnických osob.
Finanční úřad v Ústí nad Labem vydal dne 27. 3. 2006 dodatečné platební výměry, kterými žalobci doměřil daň z příjmů právnických osob za rok 2001 ve výši 3 179 360 Kč, za rok 2002 ve výši 3 115 500 Kč a za rok 2003 ve výši 3 790 680 Kč.
Proti dodatečným platebním výměrům podal žalobce odvolání, které žalovaný zamítl rozhodnutími ze dne 21.7. 2006.
Proti rozhodnutím žalovaného podal žalobce žaloby u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Žalobce především namítal, že v rozporu s § 34 odst. 3 písm. a) daňového zákona mu nebyl uznán odpočet 10 % vstupní ceny hmotného majetku od základu daně. Správce daně tento odečet neuznal s odkazem na výklad § 34 odst. 5 písm. f) daňového zákona, neboť jej žalobce používal k zajištění zdanitelného příjmu pouze zčásti. Přímou definici pojmu zdanitelného příjmu daňový zákon neobsahuje, nicméně jeho ustanovení § 18 odst. 1 pozitivně vymezuje předmět daně jako příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále stanoveno jinak. Odstavec druhý téhož zákonného ustanovení pak upravuje negativní definici předmětu daně a v jeho odstavci sedmém je zakotvena povinnost vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale zároveň jsou od daně osvobozeny. Z těchto ustanovení vyplývá, že zdanitelné příjmy jsou podle zákona všechny příjmy, které jsou předmětem daně. Tento právní závěr podporuje i formulace užitá v § 23 odst. 5 daňového zákona, respektive skutečnost, že zde zákonodárce pojem „zdanitelný příjem“ nepoužil, nebo tak zjevně s ohledem na obsah tohoto pojmu učinit nemohl. Lze se dovolat zásady in dubio mitius, která brání při výkonu veřejné moci aplikovat takový výklad, jež jde k tíži daňového subjektu, neboť tam, kde zákon umožňuje různé interpretace, jsou orgány veřejné moci povinny jej vykládat ústavně konformním způsobem, tedy upřednostnit ten výklad, který více šetří práva daňového subjektu. Za „zdanitelné příjmy“ se proto musí považovat i příjmy od daně osvobozené, ač nejsou příjmy zdaňovanými. Jestliže tedy používá předmětný majetek zčásti také k zajištění příjmu, který je předmětem daně, ale od daně osvobozeným, pak jej používá zcela k zajištění zdanitelného příjmu a výjimka zakotvená v § 34 odst. 5 písm. f) daňového zákona…
