dnes je 9.5.2024
Input:

§ 24 ZoÚ

21.3.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 15 minut

9.1.4.1
§ 24 ZoÚ

Ing. Alena Čechová

Úplné znění

Ustanovení související k § 24 odst. 2 ZoÚ

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ)

    • - § 25, 26 a 27 – Způsoby oceňování

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro podnikatele (PVZÚ), ve znění pozdějších předpisů

  • Český účetní standard pro podnikatele (ČÚS) č. 011 – Operace s obchodním závodem

  • Český účetní standard pro podnikatele (ČÚS) č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

Komentář

Komentář k § 24 odst. 1 ZoÚ

Způsoby oceňování podle ZoÚ se vztahují nejen k majetku a závazkům, ale také k části majetku. Toto upřesnění se vztahuje především k části obchodního závodu.

Komentář

Komentář k § 24 odst. 2 ZoÚ

Oceňování patří k nejdůležitějším účetním metodám. Způsob ocenění zásadním způsobem ovlivňuje vypovídací schopnost účetní závěrky.

Oceňují se majetek a závazky a oceňování vyjadřuje způsob, jak vyjádřit (změřit) hodnotu majetku a závazků prostřednictvím peněžní jednotky.

Klíčovými okamžiky, kdy dochází k ocenění aktiv a závazků, je:

  • k okamžiku uskutečnění případu – § 24 odst. 2 písm. a) ZoÚ, tj.

    • - pořízení aktiva, vznik závazku,
    • - pozbytí aktiva, respektive ocenění opotřebení aktiva,

  • k rozvahovému dni – § 24 odst. 2 písm. b) ZoÚ, tj. pro účely sestavení účetní závěrky.

Ocenění při pořízení – v okamžiku pořízení jsou aktiva oceněna na úrovni nutných výdajů k jejich pořízení (resp. odhadu při bezúplatném nabytí):

  • pořizovací ceny,

  • vlastních nákladů,

  • jmenovité hodnoty,

  • reprodukční pořizovací ceny.

Definice jednotlivých variant vstupních cen viz § 25 odst. 5 ZoÚ. Výjimkou z tohoto pravidla jsou kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby, pokud není známa jejich pořizovací cena, kteréžto se ocení ve výši 1 Kč.

Mimo způsoby ocenění specifikované v § 25 ZoÚ, jsou dále zákonem o účetnictví řešeny speciální způsoby ocenění, jež související s:

  • nabytím několika složek majetku najednou (nejedná-li se o jediný funkční celek), kdy není známa cena za jednotlivé majetkové složky zvlášť, viz § 24 odst. 3 ZoÚ a ČÚS č. 011,

  • pořízením souboru movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, jedná-li se tedy o funkční celek, viz § 24 odst. 4 ZoÚ, podrobněji ČÚS č. 013.

Podrobněji stanoví postupy v těchto případech prováděcí předpisy k ZoÚ (např. pro podnikatele vyhláška č. 500/2002 Sb. a ČÚS pro podnikatele č. 011 a 013) – odkaz v § 24 odst. 5 ZoÚ.

  • přepočtem majetku a závazků vyjádřených v cizí měně na českou měnu – tedy s použitím kurzových rozdílů viz § 24 odst. 6 až 9 ZoÚ.

Ocenění pro účely sestavení účetní závěrky – při ocenění aktiv a závazků k okamžiku sestavení účetní závěrky existují dva základní přístupy:

  • Ocenění v úrovni historických cen – to znamená na základě původní pořizovací ceny, která může být pouze snižována duchu zásady opatrnosti, která je implicitně formulována v § 25 odst. 3 ZoÚ. Konkrétní vyjádření této zásady naplňuje ustanovení § 26 ZoÚ.

  • Ocenění odrážející současnou cenu aktiva – reálnou hodnotu. Zákon o účetnictví stanovuje použití reálné hodnoty pro ocenění vyjmenovaných skupin rozvahových aktiv a závazků v § 27 ZoÚ. Toto ocenění znamená, že hodnota aktiv a závazků může být nejenom snížena, ale i zvýšena tak, aby odpovídala současným cenám běžně dosahovaným na trhu. Ocenění reálnou hodnotou je používáno v reakci na neschopnost historických cen vyjádřit aktuální hodnotu aktiv a závazků.

Ustanovení související k § 24 odst. 3 až 5 ZoÚ

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb., pro podnikatele vedoucí účetnictví (PVZÚ)

    • - § 6 odst. 3 písm. d) – Povolenky na emise
    • - § 7 odst. 10 – Položka "B.II.3. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku"
    • - § 61a – Metoda ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem podle § 24 odst. 3 písm. b) ZoÚ

  • Český účetní standard pro podnikatele (ČÚS) č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

    • - odst. 3.4
Komentář

Komentář k § 24 odst. 3 až 5 ZoÚ

Při nabytí více složek majetku, pokud nelze určit ceny jednotlivých složek majetku, je třeba rozlišit dva případy:

1. Jedná-li se o nabytí obchodního závodu, pobočky nebo jiné části obchodního závodu, a to i v rámci přeměny (mimo změny právní formy), jsou dvě varianty:

  • převzít stávající účetní ocenění (současně obvykle dochází ke vzniku oceňovacího rozdílu k nabytému majetku, viz § 7 odst. 10 PVZÚ), nebo

  • ocenit jednotlivé složky majetku na reálnou hodnotu [současně obvykle dochází ke vzniku goodwillu, viz § 6 odst. 3 písm. d) PVZÚ].

2. Nejde-li o nákup podniku, nebo přeměnu společnosti a jedná se o situaci, že je zároveň nabyto několik aktiv (netvořících funkční celek), aniž by byla sjednána cena za každé zvlášť, ocení se jednotlivá aktiva v účetnictví nabyvatele poměrným rozúčtováním pořizovací ceny (tj. ceny, za kterou byla aktiva zakoupena), nebo reprodukční pořizovací ceny, pokud byla aktiva nabyta bezúplatně – například darem.

Poměrné rozúčtování probíhá:

  • na základě znaleckého posudku, jenž musí ocenit všechny položky majetku, a které by měly být založeny na odhadu tržní ceny,

  • na základě kvalifikovaného odhadu, jehož lze využít v případě, že by náklady ocenění znalcem byly neúměrné významu tohoto ocenění a současně nejsou součástí ocenění dluhy.

Podrobnější popis uvedené metody viz § 61a PVZÚ pro podnikatelské subjekty. (odst. 5 odkazuje na prováděcí předpisy, které musí stanovit podrobnosti).

Příklady

Příklad

Byl zakoupen pozemek s budovou. Je známa pouze celková pořizovací cena 10 000 000 Kč. Znalecký odhad pozemku 3 000 000 Kč, znalecký odhad budovy 9 000 000 Kč.

Řešení

Poměr = pozemek : budova

3 000 000 : 9 000 000 = 1: 3

10 000 000 : 4 = 2 500 000

Pozemek bude oceněn ve výši 2 500 000 Kč, budova bude oceněna ve výši 7 500 000 Kč (3 x 2 500 000).

Při pořízení souboru hmotných movitých věcí se samostatným technickoekonomickým určením, které slouží jednotnému účelu, je soubor majetku oceňován, evidován a odepisován jako jeden celek. Může se například jednat o balící linku složenou z jednotlivých strojů a zařízení, které však souží k jednomu výrobnímu účelu, jednotlivé komponenty zabezpečují funkčnost zařízení jako celku. Za soubor movitých věcí lze rovněž považovat stroj, či zařízení včetně prvotního vybavení náhradními díly. Pokud je do souboru movitých věcí přiřazena další funkční součást, zvýší se o její ocenění celkové ocenění souboru movitých věcí podrobněji, viz odst. 3.4. Českého účetního standardu pro podnikatele (ČÚS) č. 013.

Soubor majetku je vymezen např. § 61 PVZÚ.

Ustanovení související k § 24 odst. 6 až 8 ZoÚ

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ)

    • - § 4 odst. 12 – Povinnost účetní jednotky vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny
    • - § 19 – Rozvahový den

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb., pro podnikatele vedoucí účetnictví (PVZÚ)

    • - § 47 odst. 2 – Co je součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení
    • - § 60 – Metoda kurzových rozdílů

  • Český účetní standard pro podnikatele (ČÚS) č. 006 – Kurzové rozdíly

Komentář

Komentář k § 24 odst. 6 až 8 ZoÚ

Při účtování majetku a závazků, které jsou vyjádřeny v cizí měně, je nutné ocenit tyto položky v českých korunách (povinnost vést účetnictví v české měně § 4 odst. 12 ZoÚ. K tomuto účelu se používají devizové kurzy vyhlašované ČNB. Ocenění cizí měny českou korunou se provádí:

  • v průběhu účetního období, tj. ke dni uskutečnění účetního případu,

  • k rozvahovému dni (tedy ke konci účetního období nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka).

V průběhu účetního období nastávají následující varianty:

  • V případě nákupu či prodeje měny (v bance, hotovostní směnou) lze využít kurzu, za který byly tyto měny prokazatelně nakoupeny, nebo prodány. Účetním dokladem ověřujícím výši kurzu je doklad o výměně peněžních částek například z banky, či směnárny.

  • V případě přepočtu majetku a závazků obecně je možno využít aktuálních denních kurzů devizového trhu vyhlášených Českou národní bankou (ČNB).

  • Alternativou k využití denních kurzů ČNB je použití pevného kurzu (ten nemohou využít ČNB, Česká kancelář pojistitelů a zdravotní pojišťovny).

Pevný kurz si stanoví vnitřní směrnicí účetní jednotka na základě devizového kurzu vyhlášeného ČNB k určitému dni, a to k prvnímu dni období, ve kterém se pevný kurz začne používat.

Tady je nutno si uvědomit, že vzhledem k tomu, že ČNB vyhlašuje kurzy vždy až odpoledne příslušného dne, bude pevným kurzem pro zvolené účetní období kurz posledního dne období předcházejícího!

Tento kurz bude v účetní jednotce platný po předem určené období (např. měsíc, čtvrtletí), nejdéle však na jedno účetní období…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
          Nahrávám...