č. 3351/2016 Sb. NSS, Právo na informace: elektronicky podaná žádost vyhodnocena filtrem jako spam
č. 3351/2016 Sb. NSS
Právo na informace: elektronicky podaná žádost vyhodnocena filtrem jako spam
k § 64 odst. 2 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 190/2009 Sb. a č. 167/2012 Sb.
k § 13 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb.
Vznikne-li spor o obsah doručené zprávy a nejedná-li se o zprávu obsahující chybný datový formát nebo počítačový program, které jsou způsobilé přivodit škodu na výpočetní technice (§ 64 odst. 2 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě), je pro vyhodnocení této zprávy podstatným její fakticky obsah. Pouhé vyhodnocení sporné zprávy prostřednictvím spamového filtru jako „nevyžádané obchodní sdělení“ nepostačuje pro závěr, že se nejedná o úřední dokument, a proto se jím nebude správní orgán vůbec zabývat (§ 13 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2015, čj. 9 As 223/2015-35)
Věc: Lukáš B. proti Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy o vydání rozhodnutí, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce podal prostřednictvím elektronické podatelny žalovaného žádost o informace, o níž nebylo v zákonné lhůtě 15 dnů rozhodnuto. Z toho důvodu podal žalobce následně formou datové zprávy stížnost na postup žalovaného při vyřizování žádosti o informace.
Poté byl žalobce vyrozuměn, že po prověření elektronického systému spisové služby žalovaného a rovněž po prověření evidence žádostí o poskytnutí informace, kterou žalovaný vede, bylo zjištěno, že žádost byla zaslána z e-mailové adresy žalobce, avšak byla vyhodnocena e-mailovou bránou žalovaného jako spam. Z důvodu vyhodnocení e-mailové zprávy jako spam došlo k jejímu odložení do karantény. Dále bylo sděleno, že daná skutečnost nastala rovněž i u jeho předchozích žádostí o informace zaslaných žalovanému e-mailovou zprávou ze stejné e-mailové adresy. Důvod zařazení zpráv do spamu byl v obou případech stejný, a to že byly odeslány z IP adresy počítače, ze které byly rozesílány spamy, např. se mohlo jednat o zavirovaný počítač. Žádosti byly považovány za nedoručené, proto nebyl iniciován postup žalovaného jako povinného subjektu k vyřizování žádosti a ani jeho stížnost nebyla vyřizována v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím.
Následně se žalobce obrátil na Městský soud v Praze se žalobou na ochranu proti nečinnosti žalovaného ve věci vydání rozhodnutí o žádosti o informace.
Městský soud tuto žalobu svým rozhodnutím ze dne 4. 9. 2015, čj. 11 A 41/2015-38, zamítl. V dané věci bylo spornou otázkou, zda žalobce svým podáním do elektronické podatelny žalovaného zahájil řízení o poskytnutí informace, a zda tedy v důsledku podání této žádosti vznikla žalovanému povinnost vyřídit žádost o informace v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím.
Soud vycházel z § 64 odst. 2 zákona o archivnictví a spisové službě, podle kterého „[d]oručené dokumenty i dokumenty vytvořené určeným původcem se v den, kdy byly určenému původci doručeny nebo jím vytvořeny, opatří jednoznačným identifikátorem. Jednoznačným identifikátorem se neopatřují…
