dnes je 28.4.2024

Input:

č. 3843/2019 Sb. NSS, Daň z příjmů: zamezení dvojího zdanění

č. 3843/2019 Sb. NSS
Daň z příjmů: zamezení dvojího zdanění
Mezinárodní právo veřejné: mořské právo
k čl. 60, čl. 77 odst. 1, čl. 80 a čl. 81 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (č. 240/1996 Sb.; v textu jen „Úmluva o mořském právu)
ke Smlouvě mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a zisků z majetku (č. 89/1992 Sb.)
I. Vymezuje-li smlouva o zamezení dvojího zdanění území smluvního státu tak, že do něj zahrnuje i oblast kontinentálního šelfu, je třeba posoudit hranice kontinentálního šelfu podle Úmluvy o mořském právu, č. 240/1996 Sb., (případně ve spojení s dvoustrannými mezinárodními smlouvami týkajícími se tohoto kontinentálního šelfu), nikoliv podle vnitrostátních zákonů.
II. Pobřežní stát vykonává nad kontinentálním šelfem svrchovaná práva za účelem jeho průzkumu a využívání jeho přírodních zdrojů (čl. 77 odst. 1 Úmluvy o mořském právu, č. 240/1996 Sb.). Tato práva není třeba konstituovat žádným zvláštním řízením ani právním úkonem, neboť vyplývají již ze svrchovaného práva pobřežního státu k pevnině, k níž kontinentální šelf přiléhá.
III. Otázka daňové jurisdikce nad zařízeními a stavbami určenými k využívání přírodních zdrojů na území kontinentálního šelfu vyplývá přímo z Úmluvy o mořském právu (č. 240/1996 Sb.), konkrétně z čl. 60, čl. 80 a čl. 81, nikoliv z vnitrostátního práva.
IV. Pokud je na území britského kontinentálního šelfu prováděna těžba ropy, je tato těžební činnost pod britskou jurisdikcí, a to včetně výlučné jurisdikce daňové. Ve vztahu k takové činnosti nemůže být jiný stát považován za stát zdroje pro účely smluv o zamezení dvojího zdanění.
V. Prokázání, které území jiný stát považuje za „své“ pro účely smlouvy o zamezení dvojího zdanění, přesahuje povinnosti a praktické možnosti daňového subjektu. Označí-li daňový subjekt konkrétní území, resp. konkrétní ropné plošiny s tím, že se nachází v oblasti kontinentálního šelfu druhého smluvního státu, lze od správce daně požadovat, aby (má-li o tom důvodné pochybnosti) toto ověřil prostřednictvím postupu výměny informací mezi stranami dané smlouvy.
VI. Je-li pro zamezení dvojího zdanění stanovena ve smlouvě metoda vynětí, uplatní se bez ohledu na to, zda stát, kterému smlouva o zamezení dvojího zdanění právo zdanit přiznává, své právo vykoná. Podmínění uplatnění metody vynětí prokázáním zdanění ve druhém členském státě je možné jen tehdy, pokud je takové ustanovení ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění výslovně uvedeno.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 8. 2018, čj. 1 Afs 292/2017-37)
Věc: Giles A. H. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o doměření daně, o kasační stížnosti žalobce.

Finanční úřad pro Pardubický kraj (dále jen „správce daně“) dodatečným platebním výměrem ze dne 20. 1. 2016 doměřil žalobci daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013 ve výši 82 422 Kč. Platebním výměrem z téhož dne pak žalobci vyměřil daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2014 ve výši 458 997 Kč. V obou platebních výměrech správce daně konstatoval, že žalobce je od roku 2013 rezidentem v České
Nahrávám...
Nahrávám...