Zaměstnanec může být účasten nemocenského a důchodového pojištění jen v době trvání zaměstnání. Zaměstnání trvá ode dne vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání. Tak jako pojem "zaměstnanec", tak i pojem "zaměstnání" je definován nebo vykládán pro účely pracovněprávní, daňové, sociální a zdravotní samostatně. Ve všech těchto oblastech platí, že pouze u zaměstnance může trvat zaměstnání.
V pracovněprávní oblasti (v zákoníku práce) se za zaměstnance považuje osoba činná na základě pracovního poměru, dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ). V této oblasti je nejmenší okruh zaměstnanců oproti ostatním oblastem. Den nástupu do zaměstnání musí být stanoven pouze u pracovního poměru.
Pro účely daně z příjmů se za zaměstnance považuje nejširší okruh osob oproti ostatním oblastem. Zaměstnancem je osoba s příjmy ze závislé činnosti. Za příjmy ze závislé činnosti se považují příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti. Pro daně není potřeba stanovovat den nástupu do zaměstnání, pro daně je důležitá výše příjmu zaměstnance, z níž mu má být daň z příjmů sražena.
V sociálním pojištění je okruh zaměstnanců definován obdobně jako pro účely daně s tím rozdílem, že za zaměstnance se nepovažuje osoba, které plynou příjmy v souvislosti s budoucím výkonem činnosti, osoba, která má pouze příjmy od daně osvobozené a neuvolnění členové zastupitelstva územně samosprávného celku. Pro nemocenské i důchodové pojištění je důležité, od kterého dne má být zaměstnanec nemocensky a důchodově pojištěn. Proto příslušné právní předpisy obsahují jednoznačnou definici vstupu do zaměstnání.
Ve zdravotním pojištění je okruh zaměstnanců definován obdobně jako v sociálním pojištění s tím rozdílem, že za zaměstnance se jednak považují neuvolnění členové zastupitelstva územně samosprávného celku, a jednak je navíc je stanoveno, kdo se za zaměstnance nepovažuje. Za zaměstnance se nepovažuje osoba, která je uvedena § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, tj.
-
osoba činná na základě DPP nebo DPČ, popřípadě více DPP nebo DPČ u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění, tj. v současné době částky aspoň 2 500 Kč u DPČ a vyšší než 10 000 Kč u DPP. Sčítají se příjmy pouze z DPP s DPP nebo DPČ s DPČ. Za příjem zúčtovaný do posledního měsíce trvání zaměstnání se považuje i "přesouvající se" příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání.
-
člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a který v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu aspoň 2 500 Kč,
-
dobrovolný pracovník pečovatelské služby, který v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu aspoň 2 500 Kč,
-
člen okrskové volební komise.
Podle výkladu se za den vstupu do zaměstnání pro zdravotní pojištění považuje u pracovního poměru den, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do zaměstnání, aniž by zaměstnanec v tomto dnu začal pracovat nebo za tento den mu náležela náhrada mzdy nebo mzda se nekrátila.
DEN NÁSTUPU DO PRÁCE PODLE ZÁKONA O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ
Dnem nástupu do zaměstnání je pro účely nemocenského pojištění den, od něhož vzniká nemocenského pojištění. V nemocenském pojištění je třeba rozlišovat vznik nemocenského pojištění a vznik účasti na nemocenském pojištění. Kdo se považuje v nemocenském pojištění za zaměstnance, vzniká mu vždy vstupem do zaměstnání nemocenské pojištění, ale ne vždy mu zároveň tímto dnem vzniká i účast na nemocenském pojištění.
Za zaměstnance se považuje osoba, která vykonává pro zaměstnavatele činnost, z této činnosti má nebo má mít příjem, který je podle zákona o daních z příjmů považován za příjem ze závislé činnosti a není od daně osvobozen. Zaměstnanec, který podléhá nemocenskému pojištění, nemusí být zároveň účasten tohoto pojištění.
Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem DPČ, která je zaměstnáním malého rozsahu. Do zaměstnání nastoupil 25. 9.
Není pochyb o tom, že se tato osoba považuje od 25. 9. za zaměstnance i pro nemocenské pojištění, podléhá tedy nemocenskému pojištění. Bude-li příjem zúčtovaný do září nižší než 2 500 Kč, nebude zaměstnanec v tomto měsíci účasten nemocenského pojištění, bude-li činit aspoň 2 500 Kč, bude v tomto měsíci účasten nemocenského pojištění.
Společník s.r.o. pracuje ve společnosti jako pokladní, za práci není odměňován.
Podle zákona o nemocenském pojištění není považován za zaměstnance, nemocenské pojištění mu nevzniklo, nemůže…
