2017.2.4
Nová výše záloh na zdravotní pojištění OSVČ 2016/2017 v příkladech
Ing. Antonín Daněk
VYŠLO V ČÍSLE 2/2017
Roční zúčtování se ve zdravotním pojištění dotýká pouze osob samostatně výdělečně činných, u ostatních dvou skupin plátců, tedy u zaměstnavatelů a osob bez zdanitelných příjmů roční zúčtování neprobíhá. Podstatná odlišnost při plnění zákonných povinností spočívá tedy ve skutečnosti, že zaměstnavatelé podávají Přehledy za své zaměstnance každý měsíc, kdežto OSVČ jedenkrát ročně, a to v různých termínech.
Osoby samostatně výdělečně činné jsou ve zdravotním pojištění jedinou skupinou plátců pojistného, která platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Nicméně právní úprava platná ve zdravotním pojištění určuje i v této oblasti odlišné podmínky a fakticky zvýhodňuje taxativně vyjmenované skupiny podnikajících osob. OSVČ rovněž může požádat o snížení zálohy v případě, kdy je pro ni placení vyšších záloh aktuálně neúnosné.
Z hlediska výše zálohy placené OSVČ v roce 2017 je rozhodující, zda se na tuto osobu (ne)vztahuje ve zdravotním pojištění povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. V této souvislosti je zapotřebí si uvědomit, že od placení minimální výše zálohy (od ledna 2017 ve výši alespoň 1 906 Kč) jsou ve smyslu ustanovení § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, osvobozeny:
-
osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P,
-
osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
-
osoby, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
-
osoby, které jsou současně zaměstnanci a v zaměstnání je za ně zaměstnavatelem odváděno pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy),
-
osoby, za které je plátcem pojistného stát,
za předpokladu, že tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem za rozhodné období kalendářního roku je u těchto osob 50 % jejich skutečných příjmů po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu.
V následujících příkladech si blíže rozvedeme jednotlivé situace s ohledem na skutečnost, zda se na OSVČ povinnost placení minimálních záloh vztahuje či nikoliv.
Nahoru I. OSVČ je povinna platit alespoň minimální zálohy
Nahoru (samostatná výdělečná činnost je jediným, resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním, zdrojem příjmů)
Příklad 1.
OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (SVČ) po celý kalendářní rok 2016, kdy vykázala příjmy 638 751 Kč a výdaje 527 800 Kč, platila minimální zálohy.
Pojistné za rok 2016:
P = 0,135 x 0,5 x (638 751 – 527 800) = 7 490 Kč
OSVČ hradila v roce 2016 měsíčně minimální zálohy 1 823 Kč, pojistné je tudíž za tento rok zaplaceno v souladu se zákonem.
Záloha na rok 2017:
Z = 7 490 : 12 = 625 Kč
kde
12 = počet měsíců výkonu SVČ v roce 2016
Vzhledem k tomu, že se na tuto OSVČ vztahuje povinnost placení měsíčních záloh alespoň v minimální povinné výši, bude platit v roce 2017 (a to již od ledna) měsíční zálohy v částce 1 906 Kč. Takové zálohy by OSVČ platila v roce 2017 i v případě, kdyby za rozhodné období kalendářního roku 2016 byla například ve ztrátě.
Příklad 2.
OSVČ začala vykonávat SVČ dne 15. 7. 2016. Pokud OSVČ podniká pouze po část kalendářního měsíce nebo třeba i jen jeden den v tomto měsíci, považuje se z pohledu zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc. To znamená, že v roce 2016 vykonávala SVČ po dobu šesti kalendářních měsíců. Za toto období dosáhla příjmů 952 841 Kč a výdajů 610 612 Kč.
Pojistné za rok 2016:
P = 0,135 x 0,5 x (952 841 – 610 612) = 23 101 Kč
Záloha na rok 2017:
Z = 23 101 : 6 = 3 851 Kč
Příklad 3.
OSVČ začala vykonávat samostatnou výdělečnou činnost dne 20. 9. 2016, platila minimální zálohy 1 823 Kč a za rozhodné období roku 2016 vykázala příjmy 9 620 338 Kč a výdaje 3 926 510 Kč.
Protože v roce 2016 neplatí ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ, činí pojistné za tento rok 384 334 Kč [0,135 x 0,5 x (9 620 338 – 3 926 510)]. Doplatek představuje částku 377 042 Kč (384 334 – 7 292) a měsíční záloha pak 96 084 Kč (384 334 : 4).
Maximum platilo ve zdravotním pojištění naposledy za rozhodné období kalendářního roku 2012 na úrovni 1 809 864 Kč, kdy z jedné dvanáctiny této částky vycházela při sazbě 13,5 % i maximální záloha 20 361 Kč.
Poznámka:
Vzhledem k vysoké částce zálohy může OSVČ v roce 2017 případně požádat zdravotní pojišťovnu o její snížení při splnění podmínek uvedených v § 8 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb.
Příklad 4.
Pojištěnec měl za období měsíců ledna – května 2016 souběh zaměstnání se SVČ, kdy v zaměstnání za něj zaměstnavatel odváděl pojistné z vyměřovacího základu převyšujícího minimální mzdu. To znamená, že SVČ byla v tomto období považována za vedlejší zdroj příjmů, zálohy na pojistné tedy placeny nebyly. Ke dni 31. 5. 2016 tato osoba ukončila zaměstnání a SVČ se stala – následně i pro rok 2017 – jediným zdrojem jejích příjmů.
Vzhledem ke skutečnosti, že se SVČ stala jediným zdrojem příjmů pojištěnce, vztahovala se na něj – podle výsledků za rok 2015 – povinnost platit od června 2016 měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální částce 1 823 Kč, posledním dnem splatnosti zálohy za měsíc červen byl 8. červenec 2016. Při výpočtu výše pojistného za rok 2016 uvede pojištěnec na Přehledu celkem 12 měsíců výkonu SVČ, z nich však pouze sedm měsíců bude obdobím, kdy platil pro OSVČ minimální vyměřovací základ. Proto musí být za rozhodné období kalendářního roku 2016 zaplaceno pojistné alespoň v minimální výši za těchto sedm měsíců, což dle situace případně vyřeší sedm záloh v částce 1 823 Kč.
Nahoru II.OSVČ není povinna platit alespoň minimální zálohy
Příklad 5.
Poživatel starobního důchodu podniká jako OSVČ. V rámci své SVČ dosáhl za 12 kalendářních měsíců roku 2016 příjmů…
