dnes je 6.5.2024

Input:

Oprávněnost výdajů na zahraniční pracovní cesty a paušalizace výdajů na MHD - judikát

13.6.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

2023.12.11
Oprávněnost výdajů na zahraniční pracovní cesty a paušalizace výdajů na MHD – judikát

Ing. Jiří Šperl

VYŠLO V ČÍSLE 12/2023

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 8 Afs 313/2021-42 ze dne 21.února 2023, publikovaného na www.nssoud.cz

Předmětem sporu byla oprávněnost výdajů na zahraniční pracovní cesty advokáta a pořízení kuponu MHD, respektive skutečnost, zda poplatník řádně prokázal, že se jednalo o výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Vymezení věci

Správce daně v posuzovaných zdaňovacích obdobích neuznal jako výdaje dle § 24 odst. 1 ZDP část výdajů na zahraniční pracovní cesty, výdaje na paušalizaci tuzemských lokálních pracovních cest (MHD) a výdaje související s nadstandardní zdravotní péčí o žalobce. Odvolání žalobce proti těmto dodatečným platebním výměrům žalovaný zamítl a obě napadená rozhodnutí potvrdil rozhodnutími uvedenými v záhlaví.

Proti rozhodnutím žalovaného podal žalobce žalobu k Městskému soudu v Praze. Ten ji zamítl rozsudkem uvedeným v záhlaví.

Městský soud dospěl k závěru, že žalobce v řízení neunesl důkazní břemeno, že uvedené výdaje byly výdaji dle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. V případě zakoupení kupónu na MHD městský soud uvedl, že na základě předložených důkazů nelze odlišit, kdy byl kupón používán k soukromé, a kdy ke služební cestě žalobce. Městský soud uznal, že žalobce, jako advokát sídlící v Praze, k cestám na úřady státní správy, k soudním jednáním, ke schůzkám s klienty apod. mohl městskou hromadnou dopravu využívat spíše než osobní automobil. Pokud by však měly být tyto náklady zahrnuty do žalobcových výdajů a snížit daňový základ, musely by být jednotlivě evidovány a dokládány, a to ke konkrétním pracovním cestám žalobce.

Podobný závěr městský soud učinil ohledně výdajů na zahraniční cesty. Žalobce totiž nepředložil žádné relevantní důkazy, jimiž by prokázal, že zahraniční cesty v roce 2012 skutečně podnikl v příčinné souvislosti se svým podnikáním, za účelem dosažení zisku. Žalobce sice doložil zahraniční cesty, které v uvedený rok vykonal soukromě, tím však svou důkazní povinnost nesplnil. V případě zdaňovacího období roku 2013 žalobce doložil podniknutí zahraničních cest v příčinné souvislosti se svým podnikáním jen zčásti. Doložením dvou faktur a jedné smlouvy žalobce osvědčil, že má klienty v Kanadě a v USA na Floridě. Proto náklady na služební cesty na Floridu a do Kanady daňové orgány připustily jako daňově uznatelné výdaje. Důkazní břemeno však žalobce neunesl ve vztahu ke zbývajícím cestám do USA, Nizozemí a Rakouska.

Kasační stížnost

Podle stěžovatele se daňové orgány ani městský soud nevypořádaly s jeho tvrzeními a předloženými důkazy. Stěžovatel podle svého názoru prokázal oprávněnost jím zvoleného postupu při vykazování nutnosti zahraničních pracovních cest či nutnosti nákupu paušálních jízdenek MHD nezbytných pro dosažení zisku při jeho činnosti (zjevná ekonomická výhodnost oproti jednotlivému účtování).

Pokud se stěžovatel rozhodl ekonomicky a při zvážení všech okolností zakoupit své zaměstnankyni paušální jízdní doklad pro území Prahy (kupón) s cílem ušetřit na sekundárních nákladech za nutnou administrativu a účtování jednotlivých pracovních cest, nelze jeho postup označit za nezákonný.

U zahraničních pracovních cest stěžovatel opakovaně vysvětlil, že není možné u mnohaletých vztahů na bázi advokát/klient předpokládat, že každá zahraniční pracovní cesta bude vyúčtována jako příloha daňového dokladu. Je zcela obvyklé, že neformální jednání či příprava záměru klienta v místě jeho pobytu je rizikem advokáta (a jeho nákladů) bez jistoty přímého a rychlého výdělku, avšak nutným krokem pro získání či udržení klienta, kterého advokát zastupoval například v restitučních řízeních a po jejich skončení mu spravuje majetek či připravuje navazující kroky.

Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

Kasační stížnost není důvodná.

Z odůvodnění rozsudku

Z napadených rozhodnutí (a průběhu daňové kontroly) plyne, že stěžovatel zahrnul do daňově uznatelných výdajů náklady na cesty do USA, Kanady, Nizozemí a Rakouska. Původně správce daně vycházel z toho, že stěžovatel

Nahrávám...
Nahrávám...