Pojišťovací činnosti

Pojišťovací činnosti

Ing. Václav Benda

Podle § 2 zákona o pojišťovnictví se pojišťovací činností rozumí uzavírání pojistných smluv pojišťovnou, správa pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv. Součástí pojišťovací činnosti je nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy pojišťovny, uzavírání smluv pojišťovnou se zajišťovnami o zajištění závazků pojišťovny vyplývajících z jí uzavřených pojistných smluv (pasivní zajištění) a činnost směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků (zábranná činnost).

Podle § 2 zákona o pojišťovnictví je pojišťovnou právnická osoba, které bylo Ministerstvem financí ČR uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle tohoto zákona.

Podle § 2 zákona o pojišťovnictví se zajišťovací činností rozumí uzavírání smluv, kterými se zajišťovna zavazuje poskytnout pojišťovně ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a pojišťovna se zavazuje platit zajišťovně ve smlouvě určenou část pojistného z pojistných smluv uzavřených pojišťovnou, které jsou předmětem této smlouvy, uzavírání zajišťovacích smluv mezi zajišťovnami, správa zajištění a poskytování plnění ze zajišťovacích smluv. Součástí zajišťovací činnosti je nakládání s aktivy, jejichž zdrojem jsou technické rezervy zajišťovny.

Podle § 2 zákona o pojišťovnictví je zajišťovnou právnická osoba se sídlem na území České republiky, která provozuje zajišťovací činnost podle tohoto zákona, nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, která provozuje zajišťovací činnost v souladu s právní úpravou země svého sídla.

Pojištěním je obecně závazkový právní vztah, kdy se pojistitel (pojišťovna) zavazuje poskytnout za úplatu (pojistné) pojistné plnění, nastane-li pojistná událost v pojistné smlouvě uvedená. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné. Pojištění obvykle vzniká a trvá na základě dobrovolného sjednání pojistné smlouvy, v tomto případě se jedná o dobrovolné pojištění. Zvláštní zákon může uložit fyzické nebo právnické osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu a vymezit pojištění, které má být sjednáno. Takovéto povinné pojištění spočívá především v ochraně proti následkům škod vzniklých při výkonu povolání nebo při činnostech, které mohou být zdrojem zvýšeného rizika (např. povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem práv myslivosti, obdobně pojištění lékařů, patentových zástupců, letadel, plavidel, provozovatelů jaderných zařízení). Zvláštní zákon může stanovit, že pojištění vznikne i bez uzavření pojistné smlouvy na základě jiné skutečnosti, v tomto případě se jedná o zákonné pojištění, kterým je např. zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla nebo zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání.

Součástí pojišťovacích činností, které obvykle provádějí samy pojišťovny, je např. správa pojištění, likvidace a poskytování plnění z pojistných událostí, činnosti sloužící podpoře a rozvoji pojišťovnictví a zajištění splnitelnosti závazků a dále i činnosti směřující k předcházení vzniku škod a zmírňování jejich následků. Podle § 2 zákona o pojišťovnictví jsou činnostmi souvisejícími s pojišťovací nebo zajišťovací činností také zprostředkovatelská činnost prováděná v souvislosti s pojišťovací nebo zajišťovací činností, poradenská činnost související s pojištěním fyzických a právnických osob a šetření pojistných událostí prováděné na základě smlouvy s pojišťovnou a další činnosti prováděné pojišťovnou se souhlasem Ministerstva financí ČR.

Podle § 2 zákona o pojišťovnictví se správou pojištění rozumí soubor pracovních postupů, pomocí kterých pojišťovny udržují a aktualizují stav pojistných smluv. Obsahuje činnosti související s kontrolou uzavřených pojistných smluv, jejich evidencí, evidencí placení pojistného a jeho zúčtováním, různých změn až po zánik pojistné smlouvy.

Podle § 2 zákona o pojišťovnictví se asistenčními službami rozumí pomoc poskytovaná osobám, které se dostanou do nesnází během cestování nebo při pobytu mimo místo svého trvalého pobytu.

Podle § 2 zákona o pojišťovnictví se likvidací pojistné události rozumí soubor činností spojených s vyřizováním pojistné události, který počíná zahájením šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit a rozsahu této povinnosti a končí stanovením výše pojistného plnění.

Poskytováním plnění z pojistných událostí je uspokojování oprávněných nároků vyplývajících z pojištění fyzických nebo právnických osob. Jedná se o poskytnutí pojistného plnění z nahodilých událostí, na které se vztahuje uzavřená pojistná smlouva, nebo se kterými zvláštní právní předpis spojuje povinnost pojistitele plnit.

Zprostředkovatelskou činností je podle § 2 zákona o pojišťovnictví odborná činnost směřující k uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv a činnosti s tím související. Může ji vykonávat fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem na území ČR pouze pro pojišťovnu, která má povolení dozorčího orgánu, kterým je Ministerstvo financí ČR k podnikání v pojišťovnictví. Uzavírat zprostředkovatelské smlouvy směřující k tomu, aby třetí osoby uzavřely s pojišťovnou pojistnou smlouvu, může tuzemská i zahraniční pojišťovna pouze na základě povolení uděleného dozorčím orgánem. Má-li být zprostředkovatelská činnost vykonávána pro zahraniční pojišťovnu, potřebuje povolení dozorčího orgánu i zprostředkovatel (pojišťovna). Zprostředkovatelskou činnost podle zákona o pojišťovnictví může vykonávat pojišťovací agent nebo pojišťovací nebo zajišťovací makléř, a to pouze pro pojištění provozované pojišťovnou, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti podle zákona o pojišťovnictví. Pro účely DPH je zprostředkovatelská činnost, na kterou se vztahuje osvobození od daně, chápána šířeji než zprostředkovatelská činnost podle zákona o pojišťovnictví, tj. osvobození může uplatnit i osoba, která nemá postavení pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího či zajišťovacího makléře.

Podle § 2 zákona o pojišťovnictví se pojišťovacím agentem rozumí právnická nebo fyzická osoba, která provádí zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě smlouvy s pojišťovnou.

Podle § 2 zákona o pojišťovnictví se pojišťovacím nebo zajišťovacím makléřem rozumí právnická nebo fyzická osoba, která provádí zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví na základě smlouvy s osobou, která má zájem o uzavření pojistné nebo zajišťovací smlouvy. Provozování zprostředkovatelské činnosti pojišťovacím agentem nebo makléřem je podmíněno jejich bezúhonností. Musejí být pojištěni pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu této činnosti, a to minimálně na pojistnou částku 5 000 000 Kč. Pojišťovací makléři musejí být registrování na Ministerstvu financí ČR.

Podle § 5 ZDPH je osobou povinnou k dani právnická nebo fyzická osoba, která uskutečňuje samostatně ekonomické činnosti. V oblasti pojišťovacích služeb působí většinou podnikatelské subjekty, ať již právnické, či fyzické osoby, jejichž činnosti jsou vymezeny zákonem o pojišťovnictví. Mezi subjekty provádějící pojišťovací služby patří především pojišťovny a zajišťovny, ale také pojišťovací agenti nebo pojišťovací či zajišťovací makléři, kteří provádějí zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví.

Osoby povinné k dani, které nejsou plátcem, se stávají plátci ze zákona nebo dobrovolně za podmínek stanovených v § 94 a 95 ZDPH. Při stanovení obratu pro povinnou registraci se pro osobu povinnou k dani, která poskytuje pojišťovací služby, postupuje podle § 6 odst. 2 ZDPH, tj. do obratu se započítávají úplaty za uskutečněná plnění, s výjimkou plnění, na která se vztahuje osvobození od daně bez nároku na odpočet daně. Do obratu osob povinných k dani se však zahrnují pojišťovací činnosti, které jsou osvobozeny od daně podle § 55 ZDPH, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

Osoba povinná k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, překročí-li limit obratu pro povinnou registraci, stává se podle § 94 odst. 1 ZDPH plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, pokud podá v zákonem stanovené lhůtě 15 dnů přihlášku k registraci. Pokud nesplní registrační povinnost, stává se plátcem datem účinnosti registrace uvedeným na rozhodnutí o registraci, tj. na základě rozhodnutí správce daně. Toto pravidlo platí v praxi zejména pro osoby povinné k dani, které provádějí v rámci své ekonomické činnosti jak pojišťovací služby, tak i další zdanitelná plnění.

Osoba povinná k dani se může stát plátcem daně i na základě vlastního rozhodnutí, a to za podmínek stanovených v § 94 odst. 18 a § 95 odst. 7 ZDPH. Osoba povinná k dani se může podle tohoto ustanovení zaregistrovat jako plátce, v případě, že její obrat nedosahuje obratu pro povinnou registraci. Tato osoba může předložit přihlášku k registraci kdykoliv a plátcem se stává datem účinnosti registrace uvedeným na rozhodnutí o registraci. Toto pravidlo platí i pro osoby povinné k dani, které uskutečňují pojišťovací služby.

V návaznosti na toto obecné pravidlo se v § 95 odst. 10 ZDPH stanoví, že osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje pouze osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně, je osvobozena od povinnosti registrovat se jako plátce a není oprávněna podat přihlášku k registraci, a nemůže se tedy stát plátcem ani dobrovolně.

Pojišťovací služby, včetně pojišťovacích činností uvedených v § 55 ZDPH, jsou z hlediska DPH poskytnutím služby ve smyslu § 14 odst. 1 ZDPH. Vzhledem k tomu, že mezi pojišťovací činnosti vymezené v § 55 ZDPH patří i služby související s pojišťovací nebo zajišťovací činností, není fakticky mezi pojmy „pojišťovací služba“ a „pojišťovací…