Přehled judikatury trochu jinak

Pokud chce zaměstnavatel rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr výpovědí nebo okamžitým zrušením, má povinnost tato právní jednání předem projednat s odborovou organizací. Projednání ovšem nestačí, pokud by směřovala k zaměstnanci, jenž je členem orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení. Tam si musí zaměstnavatel vyžádat předchozí souhlas odborové organizace. Taková pravidla obsahuje zákoník práce ve svém ustanovení § 61 ZP.

Dle ustanovení § 286 odst. 3 a 4 ZP platí, že odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele vznikají dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že splňuje dotčené podmínky. Přestane-li naopak odborová organizace tyto podmínky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit. Výše uvedené přinesla novela zákoníku práce s účinností od 1. 1. 2012, předtím zákon vymezení toho, kdy odborová organizace u zaměstnavatele působí, vůbec neobsahoval.

V daném případě byla zaměstnanci dána výpověď z pracovního poměru z důvodu jeho nadbytečnosti na začátku roku 2012. Byl sice předsedou odborové organizace, ale tato měla u zaměstnavatele ke dni doručení písemnosti jen 2 členy v pracovním poměru. Tento si proto předchozí souhlas zástupců zaměstnanců nevyžádal (resp. vyžádal, ale nikterak si nelámal hlavu s tím, že mu ho odborová organizace nedala). Zaměstnanec žaloval na neplatnost výpovědi z pracovního poměru a změnu právní úpravy…