dnes je 4.5.2024

Input:

Rozdíly mezi pracovní smlouvou a dohodou o pracovní činnosti z pohledu zdravotního pojištění

21.3.2012, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

     Z pracovněprávního hlediska jsou podmínky vzniku pracovního poměru specifikovány zejména v ustanoveních § 33 a následujících zákoníku práce, skončení pracovního poměru je pak zakotveno od § 48 tohoto právního předpisu. V ustanovení § 76 zákoníku práce jsou definovány podmínky sjednání dohody o pracovní činnosti. Na základě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dohoda musí být uzavřena písemně s uvedením sjednaných prací, sjednaného rozsahu pracovní doby a doby, na kterou se uzavírá.

Plnění oznamovací povinnosti

     Přihlašování a odhlašování zaměstnanců bylo do konce roku 2007 bezprostředně navázáno na vznik, resp. zánik účasti zaměstnance na nemocenském pojištění. V rámci zásadního odklonu zdravotního pojištění od nemocenského pojištění k datu 1. ledna 2008 se ve zdravotním pojištění změnily i podmínky pro plnění oznamovací povinnosti, kdy přihlašování a odhlašování zaměstnanců má svoji speciální právní úpravu, uvedenou v ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoZP“). Obecně platí, že povinnost zaměstnavatele hradit za své zaměstnance část pojistného vzniká dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem skončení zaměstnání.

     Za den nástupu zaměstnance do zaměstnání se považuje u pracovního poměru včetně pracovního poměru sjednaného podle cizích právních předpisů den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru.

Příklad č. 1

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu od úterý 1. května 2012. Ten nastoupil do zaměstnání ve středu 2. května.

Ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu. Proto lze pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považovat den vzniku pracovního poměru uvedený v pracovní smlouvě. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti přihlásí zaměstnavatel tohoto zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny k datu 1. 5. 2012.

U dohod o pracovní činnosti (a nově s účinností od 1. 1. 2012 i u dohod o provedení práce) se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci. Za den ukončení zaměstnání se pak považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Příklad č. 2

Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od 1. 3. 2012, zaměstnanec začal pracovat v pátek dne 2. 3.

V případě tohoto pracovněprávního vztahu je zapotřebí vycházet z ustanovení § 8 odst. 2 písm. d)ZoZP, zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě u zdravotní pojišťovny k datu 2. 3. 2012.

Vazba na výši zúčtovaného příjmu

     Osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti není považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance tehdy, pokud její příjem nedosáhl v kalendářním měsíci částky, která je podmínkou pro její účast na nemocenském pojištění, neboli nebylo dosaženo tzv. „započitatelného příjmu“, který v roce 2012 představuje částka 2 500 Kč. V tomto případě, jakož i v některých obdobných situacích - viz § 5 písm. a)body 4.-6. ZoZP - zůstala ve zdravotním pojištění (pouze však z pohledu částky hrubého příjmu) jistá návaznost na nemocenské pojištění. Z hlediska výše zúčtovaného příjmu platí u dohod o pracovní činnosti následující:

  1. Nedosáhne-li v rozhodném období kalendářního měsíce zúčtovaný hrubý příjem 2 500 Kč, nepovažuje se tato osoba z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Pokud příjem zaměstnance nezakládá účast na zdravotním pojištění, nepřihlašuje zaměstnavatel tohoto zaměstnance u zdravotní

Nahrávám...
Nahrávám...