6.9
Žádost zaměstnance o výplatu zálohy mzdy/platu
JUDr. Věra Bognárová
Žádost zaměstnance o výplatu zálohy mzdy/platu
........................................... (uvést název, sídlo a IČO zaměstnavatele)
Věc
Žádost o výplatu zálohy mzdy nebo platu
U zaměstnavatele pracuji na základě pracovní smlouvy sjednané dne........ jako .....(uvést druh práce podle pracovní smlouvy) ve sjednaném místě výkonu ......(uvést místo výkonu práce podle pracovní smlouvy).
Má rodina se ocitla ve finanční tísni, protože manželka je v dočasné pracovní neschopnosti a děti nastupují do školy a potřebuji pro ně nakoupit školní pomůcky.
Žádám proto o poskytnutí zálohy na mzdu za měsíc srpen 2018 alespoň ve výši 1/2 předpokládaného měsíčního výdělku. V tomto měsíci jsem doposud odpracoval všechny směny, vykonával jsem i práci přesčas a také budou splatné roční odměny.
Počítán s tím, že záloha bude zúčtována ve mzdě za měsíc srpen a že tak ve výplatním termínu za měsíc srpen 2018 obdržím pouze doplatek.
V ..................... dne ...................
.........................................
podpis zaměstnance
Zaměstnavatel převzal dne .......
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
Komentář:
Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. Poslední den, kdy může zaměstnavatel zaměstnancům mzdu nebo plat poskytovat, je poslední den následujícího kalendářního měsíce. Delší než měsíční dobu splatnosti nelze stanovit, ale ani sjednat se zaměstnancem nebo dohodnout s odborovou organizací v kolektivní smlouvě. Naopak kratší než měsíční období splatnosti, např. denní nebo týdenní, je možné sjednat, stanovit nebo určit, ale pouze u těch zaměstnavatelů, kteří poskytují za výkon práce mzdu. Plat i ostatní složky platu jsou poskytovány formou měsíčních plateb, plat je proto splatný měsíčně a jeho měsíční splatnost nelze zkracovat. Zkrácení měsíční doby splatnosti ostatně ani u zaměstnavatelů poskytujících za výkon práce mzdu nebývá časté, protože je spojeno s větší administrativní zátěží.
Zaměstnavatel v rámci období následujícího kalendářního měsíce po výkonu práce určí, stanoví nebo sjedná pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu. Mzda nebo plat nesmí být vypláceny nahodile, ale pravidelně, aby měl zaměstnanci jistotu peněžního příjmu a mohl s nimi plánovaně hospodařit.
Neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen podle § 37 ZP zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Informace musí obsahovat mimo jiné údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty
mzdy…
