Zdaňování příjmů plynoucích z běžných účtů a termínovaných vkladů

Zdaňování příjmů plynoucích z běžných účtů a termínovaných vkladů

Ing. Vlasta Martišková

Oblast problematiky týkající se běžných účtů upravuje obecně ustanovení § 2662 až 2668 NOZ. Institut běžného účtu byl nahrazen pojmem účet. Ve smlouvě o účtu je zpravidla uvedeno, že ten, kdo vede účet, se zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Výše uvedená ustanovení jsou společná ustanovení pro běžné i vkladové účty. V praxi nejsou vyloučeny ani smlouvy o účtu, které v sobě kombinují prvky obou smluvních typů.

Naprostá většina finančních operací se uskutečňuje v bezhotovostní podobě, a to i z důvodu, že zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu výslovně zakazuje provádění vybraných plateb od výše 15 000 EUR v hotovosti. Hotovostní transakce s peněžní hodnotou vyšší, jak 270 000 Kč je rovněž sankciována podle zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, ve znění pozdějších předpisů.

Úroková sazba z běžných účtů se stanoví zpravidla jako roční. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů upravuje činnost poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, avšak neumožňuje úročení vkladů. Vedení běžného účtu je spojeno s celou řadou bankovních poplatků, tj. poplatkem za vedení účtu, poplatky za používání platebních karet s běžným účtem spojených, poplatky za zadávání platebních příkazů, poplatky za odchozí či došlé platby, poplatky za výběr peněžních prostředků na pobočce, z bankomatu atd.

Jednou z mála výhod běžného účtu je okamžitá likvidita uložených prostředků, možnost přesunutí financí do jiných investic a také skutečnost, že běžné účty v českých bankách a spořitelních a úvěrních družstvech denominované v české i zahraniční měně, které jsou neanonymní, podléhají tzv. pojištění vkladů, a to v současné době v částce odpovídající 100 000 EUR.

S fungováním běžných účtů bývají spojeny tzv. povolené debety. Jedná se o to, že smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu, čímž se z běžného účtu stává úvěr, za který jeho majitel musí platit poměrně vysokou úrokovou sazbu (od 15% do 20% p. a.). Obchodní podmínky bank pak dále stanoví, že v případě, není-li úvěr včas splácen, je jeho neuhrazený zůstatek dále úročen tzv. sankční úrokovou sazbou.

U zdaňování příjmů plynoucí poplatníkům z běžných účtů rozlišujeme specifika:

• u fyzických osob záleží na tom, zda používají běžný účet pro své osobní potřeby nebo k podnikání,

• zda tento příjem plyne ze zdrojů v ČR nebo ze zdrojů v zahraničí,

• u subjektů vedoucích účetnictví pak na správném účetním zachycení výnosů a nákladů souvisejících s používáním běžného účtu.

Fyzické osoby, rezidenti ČR nepoužívající běžný účet k podnikání je úrok z běžného účtu příjmem z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. c) ZDP který v případě, že plyne ze zdrojů na území ČR, je samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. m) ZDP, tj. při jeho výplatě banka jako plátce daně srazí příjemci 15% srážkovou daň, čímž je jeho daňová povinnost vyrovnána podle § 38d odst. 4 ZDP. Tato osoba daný příjem dále nezahrnuje do dílčího základu daně podle § 8 ZDP.

Plynou-li příjmy ze zdrojů v zahraniční, jsou dílčím základem daně a poplatník je uvede do daňového přiznání.

Fyzické osoby, rezidenti ČR používající běžný účet k podnikání je úrok z běžného účtu příjmem z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. g) ZDP, který je nesnížený o výdaje dílčím základem daně podle § 8 ZDP při uplatnění sazby daně podle § 16 ZDP.

V případě, že úrokový příjem z běžného účtu plyne ve prospěch fyzické osoby – rezidenta ČR ze zdrojů v zahraničí, pak poplatník tento příjem zahrne do dílčího základu daně podle § 8 ZDP při uplatnění sazby daně podle § 16 ZDP. Pokud byla v zahraničí z tohoto příjmu v souladu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění sražena daň, může si tuto daň poplatník započíst na svou daňovou povinnost v souladu s ustanovením § 38f ZDP.

Právnické osoby zdaňují úrokový výnos z běžného účtu v souladu s ustanovením § 23 odst. 1 ZDP v obecném základu daně, při respektování věcné a časové souvislosti jejich zaúčtování.

V případě, že tento příjem plyne ze zahraničí ve prospěch právnické osoby, vstupuje tento do obecného základu daně podle § 23 odst. 1 ZDP s tím, že pokud byla v zahraničí z tohoto příjmu v souladu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění sražena daň, může si tuto daň poplatník rovněž započíst na svou daňovou povinnost v souladu s ustanovením § 38f ZDP.

Spořicí účty jsou speciální formou běžného účtu pro pravidelné nebo nepravidelné ukládání volných finančních prostředků. Možnost výběru může být omezena počtem výběrů a převodů za kalendářní období bez výpovědi nebo s výpovědí. Jsou úročeny výhodnější úrokovou sazbou v závislosti na obchodních podmínkách jednotlivých peněžních ústavů.

Termínované vklady jsou z hlediska úroku z nich plynoucích zajímavější než běžný účet.

Jsou upraveny smlouvou o jiném než platebním účtu, a to § 2670 až 2675 NOZ.

Klient banky se musí po určitou dobu (např. 3 měsíce, 1 rok, 3 roky) vzdát práva nakládat s takto uloženými finančními prostředky, tj. musí dodržet výpovědní lhůtu související s výběrem uložených prostředků. Pokud klient banky tuto výpovědní lhůtu nedodrží, nárok na úroky buď zcela zaniká, nebo se sníží způsobem stanoveným ve smlouvě o vkladovém účtu. Výše úroků je kromě doby…