Zdravotní pojištění a brigádnická činnost studentů v roce 2008

     Zaměstnávání studentů - brigádníků se v mnohém odlišuje od standardních pracovněprávních vztahů, proto chci tímto příspěvkem blíže objasnit postup zaměstnavatele jednak charakteristikou některých obecně platných principů a zásad, jednak výčtem jeho povinností na příkladech z praxe.

     Podle zákoníku práce je v podstatě možné uzavřít se studentem jakýkoliv smluvní vztah, což znamená, že student, který si chce o prázdninách přivydělat, může se zaměstnavatelem podepsat dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti nebo se nechat zaměstnat na „klasický“ pracovní poměr. Z hlediska posuzování charakteru pracovněprávního vztahu, na jehož základě je brigádnická činnost studentů vykonávána, lze konstatovat, že ačkoliv zákoník práce, zákon o daních z příjmů, případně jiná právní úprava nedefinují pojem „studentská brigáda“, používá se tato formulace zcela běžně a bývá zpravidla součástí sjednaného smluvního vztahu.

     Do vyměřovacího základu zaměstnaného brigádníka se zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel uvádí tohoto brigádníka i v počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně každý měsíc, nejpozději v den výplaty, v Přehledu o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele.

     Pokud zaměstnavatel zaměstnává studenta po dobu studia, odvádí pojistné za tohoto zaměstnance ze skutečné výše zúčtovaného hrubého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Tento postup vychází ze skutečnosti, že student je ve zdravotním pojištění osobou, na kterou se nevztahuje ustanovení o povinnosti placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu [§ 3 odst. 8 písm. e) zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů].

     Při zaměstnávání studentů je zapotřebí respektovat povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu při současném splnění těchto podmínek:

• u zaměstnaného studenta se jedná o tzv. „poslední prázdniny“,

• student je zaměstnán po celý kalendářní měsíc červenec nebo srpen,

• zúčtovaný příjem je v příslušném kalendářním měsíci nižší než minimální mzda 8 000 Kč.

     Aby mohl zaměstnavatel za zaměstnaného studenta odvádět pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu (to znamená, je-li hrubý příjem zúčtovaný po 1. 1. 2008 nižší než 8 000 Kč), musí mít jednoznačně potvrzeno, že za tuto osobu je ve zdravotním pojištění stát plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc. U studentů to obvykle znamená posoudit, zda jsou mladší 26 let věku a současně se jedná o studium na škole, která je zařazena do sítě škol poskytujících přípravu na budoucí povolání (seznamy škol jsou k dispozici kupříkladu na zdravotních pojišťovnách), s potřebou doložení potvrzení o studiu.

     Studenti, kteří po prázdninách pokračují ve studiu na střední nebo vysoké škole, zůstávají nezaopatřenými dětmi po celou dobu prázdnin bez ohledu na skutečnost, zda vykonávají výdělečnou činnost či nikoli. Naopak studenti, kteří po prázdninách již nebudou pokračovat ve studiu na střední škole (tzv. „poslední prázdniny“), jsou nezaopatřenými dětmi v měsících červenci a srpnu za předpokladu, že zaměstnání nebo výkon samostatné výdělečné činnosti netrvají po celý kalendářní měsíc a ani nepobírají podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

     Kromě odvodu pojistného je zaměstnavatel povinen přihlásit se k platbě pojistného za zaměstnaného brigádníka ke zdravotní pojišťovně, u které je tento student pojištěn. Přihlášení se provede prostřednictvím Hromadného oznámení zaměstnavatele (kódem „P“) s datem nástupu studenta do zaměstnání, po ukončení brigády se zaměstnavatel odhlásí od placení pojistného za tohoto brigádníka (kódem „O“) s datem skončení sjednaného pracovněprávního vztahu.

     Bude-li se jednat o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát (což je většina případů), oznamuje zaměstnavatel i tuto …