dnes je 1.11.2024

Input:

§ 72 ZDPH Nárok na odpočet daně

29.10.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

2.11.72
§ 72 ZDPH Nárok na odpočet daně

Ing. Olga Hochmannová

Úplné znění

Související ustanovení ZDPH

§ 13 – Dodání zboží

§ 14 odst. 5 – Poskytnutí služby

§ 51 – Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně

§ 54 – Finanční činnosti

§ 55 – Pojišťovací činnosti

§ 73 – § 79

Vztah k dalším souvisejícím předpisům

Směrnice Rady 2006/112/ES, čl. 167–172

V § 72 ZDPH jsou stanovena základní pravidla pro uplatnění odpočtu daně.

K § 72 odst. 1

Základní podmínkou pro uplatnění nároku na odpočet je, že plátce přijatá zdanitelná plnění použije při uskutečňování své ekonomické činnosti pro tyto účely:

  • uskutečňování zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku,

  • uskutečňování činností osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku (vývoz zboží, dodání zboží do jiného členského státu, poskytnutí práce na movitém majetku pro osobu nepovinnou k dani ze třetí země, přeprava a poskytnutí služeb přímo vázaných na dovoz a vývoz zboží, poskytnutí mezinárodní přepravy osob, poskytování cestovních služeb s místem plnění ve třetí zemi, osvobození ve zvláštních případech podle § 68 zákona o DPH),

  • uskutečňování plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by u nich plátce při uskutečnění v tuzemsku měl nárok na odpočet daně (např. poskytnutí stavebních prací na stavbě mimo tuzemsko, zasílání zboží s místem plnění mimo tuzemsko atd.),

  • uskutečňování vyjmenovaných finančních služeb podle § 54, pokud jsou tyto služby poskytnuty s místem plnění ve třetí zemi nebo jsou přímo spojeny s vývozem zboží, včetně sjednání nebo zprostředkování těchto služeb (do výčtu jsou zařazeny téměř všechny finanční služby uvedené v § 54 zákona o DPH, s výjimkou služeb, u nichž při poskytování z tuzemska místo plnění ve třetí zemi není ani pravděpodobné, tj. s výjimkou dodání zlata ČNB, obhospodařování investičních nebo podílových fondů, vybírání rozhlasových nebo televizních poplatků a výplata dávek důchodového pojištění nebo vybírání opakujících se plateb obyvatelstva),

  • uskutečňování pojišťovacích služeb podle § 55 zákona, pokud jsou tyto služby poskytnuty s místem plnění ve třetí zemi anebo pokud jsou přímo spojeny s vývozem zboží,

  • uskutečňování vybraných plnění, která nejsou považována za dodání zboží nebo převod nemovitostí podle § 13 odst. 7 (pozbytí obchodního závodu, vydání majetku v rámci restitucí nebo transformací družstev, dodání vratného obalu se zbožím, vrácení vratného obalu) nebo nejsou považována za poskytování služeb podle § 14 odst. 5 (pozbytí obchodního závodu, vydání majetku ve formě nehmotného majetku v rámci restitucí nebo transformací družstev, postoupení vlastní pohledávky). Pokud se jedná o nárok na odpočet daně při pořízení dárků v rámci ekonomické činnosti, není možné za jakýchkoli okolností uplatnit plný nárok na odpočet daně, ale je třeba postupovat obdobně jako u jiných režijních výdajů, tj. pokud plátce uskutečňuje současně plnění s nárokem na odpočet daně i bez nároku na odpočet daně, uplatní při pořízení dárků v rámci ekonomické činnosti a obchodních vzorků odpočet daně jen v poměrné výši anebo v krácené výši. Pouze v případě, že by prokázal, že uvedené dárky nebo obchodní vzorky souvisí výhradně s tou částí jeho činnosti, u níž má nárok na plný odpočet daně, mohl by u nich uplatnit plný odpočet daně. V takovém případě by měl dle judikatury Evropského soudního dvora prokázat, že jsou součástí nákladů a tedy i součástí ceny za činnosti s plným nárokem na odpočet daně (viz např. C-465/03 Kretztechnik, C-435/05 Investrand).

K § 72 odst. 2

V ustanovení odst. 2 je stanovena definice pojmu "daň na vstupu". Daní na vstupu se rozumí daň uplatněná v souladu se zákonem o DPH, tedy ve správné výši.

Toto ustanovení souvisí s novelizovaným zněním § 73 odst. 5, podle něhož je nárok na odpočet daně omezen jen do výše, která má být skutečně za příslušné zdanitelné plnění podle zákona o DPH uplatněna.

Dále je stanoveno, že daní na vstupu se rozumí i daň, kterou je plátce sám povinen si uplatnit za převedení dlouhodobého majetku do užívání dle ustanovení § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH. Jedná se o případ, kdy dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností plátce používá současně pro činnosti, u nichž má nárok na odpočet daně i pro činnosti, u nichž nárok na odpočet daně nemá. V průběhu pořizování tohoto majetku si plátce může z jednotlivých vstupů uplatňovat plný nárok na odpočet daně, při uvedení tohoto majetku do stavu způsobilého k užívání z něho přizná daň a současně si uplatní část odpočtu daně, která odpovídá použití majetku pro účely činností s nárokem na odpočet daně.

K § 72 odst. 3

V § 72 odst. 3 je stanoveno, kdy nejdříve lze uplatnit nárok na odpočet daně. Nárok na odpočet daně vzniká tehdy, kdy vznikla (dodavateli) povinnost přiznat daň, např. dodáním zboží, přijetím úplaty a další.

Počátek doby pro uplatnění nároku na odpočet daně je však vymezen také ustanovením § 73 odst. 2, podle něhož nelze odpočet uplatnit dříve, než má plátce daňový doklad.

K § 72 odst. 4

Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které není daňově uznatelným výdajem pro účely zákona o daních z příjmů (pohoštění, občerstvení, dary). Naopak odpočet daně lze uplatnit při pořízení zboží, které je bezúplatně poskytnuto jako dárky v rámci ekonomické činnosti nebo

Nahrávám...
Nahrávám...