Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
JUDr. Vladimíra Knoblochová
[Definice součásti věci] Komentované ustanovení definuje, co se rozumí tzv. součástí věci. Definice součástí věci se od vymezení dosud obsaženého v ustanovení § 120 odst. 1 ObčZ zásadně nezměnila, nicméně navazující ustanovení § 506 a násl. NOZ tuto definici významně rozšiřují, zejména pokud jde o nové pojetí stavby jako součásti pozemku. Aby se jednalo o součást věci, musejí být splněny dvě podmínky. Předně musí součást věci k určité hlavní věci fyzicky i funkčně náležet. To znamená, že dvě či více součástí tvoří dohromady jeden funkční celek, přičemž součást věci podmiňuje možnost užití věci k tomu, k čemu byla původně zamýšlena. Právo pak tento celek považuje za věc jedinou, když součásti věci nejsou samostatnými věcmi v právním slova smyslu. Druhá podmínka, která musí být splněna, je, že součást věci nelze od věci oddělit bez toho, že by došlo k znehodnocení věci či změně její podstaty. Tím se nemíní fyzická neoddělitelnost, ale neoddělitelnost funkční. Součást věci snáší právní osud věci, k níž patří, a právo k věci (vlastnictví, zástavní právo apod.) se vztahuje i na její součást. Jednotný právní osud věci a jejich součástí nastává bez dalšího ze zákona. V případě, že by vlastník chtěl dosáhnout samostatného nakládání se součástí věci, musel by součást od věci fakticky oddělit tak, aby se stala samostatnou věcí v právním slova smyslu.
podle své povahy náleží k věci,
je s věcí spojena,
nemůže být od věci oddělena, aniž by se věc znehodnotila.
Navíc získáte ZDARMA každý týden e-mailem:
A to vše bez reklam.
Registrace proběhla úspěšně. Přihlašovací údaje jsme Vám zaslali na e-mail.
Omlouváme se, ale registraci se nepodařilo založit. Zkuste prosím odeslat formulář později.