Ve zdravotním pojištění lze snadno vypočítat výši
pojistného, placeného zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy je
zaměstnanci zúčtován „prostý“ příjem, neboli hrubá mzda bez dalších doplňkových
mzdových složek. Na vyměřovací základ pro placení pojistného však nelze
pohlížet takto zjednodušeně, neboť vznikají situace, kdy je zapotřebí dosažený
příjem korigovat tak, aby bylo pojistné odvedeno v souladu se zákonem.
Ne vždy se lze bezvýhradně spolehnout na počítačový
program zpracovávající mzdy. Na základě vlastních praktických zkušeností při
výkonu kontrolní činnosti mohu potvrdit, že občas dochází k chybám při výpočtu
a následném odvodu pojistného právě v důsledku nedostatečně propracovaného
mzdového programu. Proto rozhodně doporučuji zejména složitější situace pro
jistotu raději prověřit předtím, než bude dán finální pokyn k výplatě
mzdy a souvisejícím odvodům.
Ačkoliv od roku 2007 postupně došlo k určitému
sjednocení ve věci jednotlivých položek příjmu zaměstnance, zahrnovaných do
vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní a sociální pojištění,
nadále přetrvávají celkem zásadní odlišnosti, které jsou formou příkladů
uvedeny při řešení následujících tří složitějších situací.
Příklad č. 1
Zaměstnanec, na kterého se vztahuje povinnost placení
pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, je současně zaměstnán u
dvou zaměstnavatelů. V měsíci květnu 2010 měl u zaměstnavatele A hrubý příjem 4
000 Kč a současně byly zaměstnanci poskytnuty tři dny neplaceného volna. U
zaměstnavatele B dosáhl v témže měsíci hrubého příjmu 2 000 Kč a zároveň mu
bylo poskytnuto neplacené volno v rozsahu poloviny kalendářního dne. Na úhradě
pojistného z titulu neplaceného volna se v souladu se zákonem podílejí jak
zaměstnanec, tak zaměstnavatel. Pro účel dopočtu pojistného do minimálního
vyměřovacího základu byl zaměstnancem pověřen zaměstnavatel A. Jakým způsobem
mají postupovat oba zaměstnavatelé, aby byl odvod pojistného zabezpečen v
souladu se zákonem?
Tato situace má několik aspektů, které je zapotřebí brát při
výpočtu výše pojistného v úvahu:
při řešení takového případu je nutností průběžná spolupráce
obou zaměstnavatelů, kdy zaměstnavatel B musí v souvislosti se zúčtováním mezd
poskytnout zaměstnavateli A údaje o vyměřovacím základu za příslušný kalendářní
měsíc;
zaměstnavatel A musí zajistit, aby byl výpočet pojistného a
jeho následný odvod proveden v souladu se zákonem;
pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny vystaví
zaměstnavatel A zaměstnavateli B potvrzení o výši vyměřovacího základu za měsíc
květen;
zaměstnavatel B bude na základě tohoto potvrzení odvádět
pojistné ze skutečné výše příjmu. Z hlediska výpočtu výše pojistného je
postup zaměstnavatelů následující.
U zaměstnavatele A se odvádí pojistné:
ze skutečně zúčtovaného hrubého příjmu,
z neplaceného volna,
z důvodu dopočtu do minimálního vyměřovacího
základu.
Hrubý příjem 4 000 Kč. Celková výše pojistného (13,5 % z částky
4 000 Kč) činí 540 Kč. Jedna třetina pojistného z částky 540 Kč se srazí z
platu zaměstnanci, dvě třetiny z této částky pak představují platbu pojistného
zaměstnavatelem.
Platba zaměstnance: 180 Kč
Platba zaměstnavatele: 360 Kč
Pojistné za tři dny neplaceného volna se v návaznosti na
poměrnou část minimální mzdy vypočte následovně:
Vyměřovací základ = [(3 : 31) x 8 000] = 774,19
Pojistné = 774,19 x 0,135 = 105 Kč
Platba zaměstnanec: 35 Kč
Platba zaměstnavatel: 70 Kč
Poznámka: Mezi
zaměstnavatelem a zaměstnancem může být podle
§ 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o
veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, uzavřena písemná
smlouva, na základě které by veškeré pojistné, placené zaměstnavatelem za
zaměstnance z neplaceného volna (případně jeho část), uhradil
zaměstnanec.Aby zaměstnavatel zabezpečil odvod pojistného v souladu se
zákonem, musí ještě provést dopočet pojistného z vyměřovacího základu, který je
rozdílem mezi minimální mzdou a úhrnem všech vyměřovacích základů,
takto:
„Rozdílový“ vyměřovací základ = [8 000 - (4 000 + 774,19 + 2
000] = 1 225,81 Kč
Pojistné z „rozdílového“ VZ = 1 225,81 x 0,135 = 165 Kč (tuto
částku není za souvisejících okolností zapotřebí zaokrouhlovat, neboť při
zaokrouhlení by činil celkový odvod pojistného 1 081 Kč).
Platba zaměstnanec: 165 Kč
Platba zaměstnavatel: 0 Kč
Poznámka:
Tento
doplatek pojistného hradí v plné výši zaměstnanec, na zaměstnavatele přechází
povinnost jeho úhrady pouze v případech, kdy je nízký příjem zapříčiněn
překážkami na straně zaměstnavatele ve smyslu
§ 207 až
§ 209 zákoníku práce.Shrnutí platby pojistného zaměstnavatelem A:
Celková platba pojistného: 810 Kč (540 + 105 + 165)
Platba zaměstnance: 380 Kč (180 + + 35 + 165)
Platba…
