Zaměstnavatel neplatičem ve zdravotním pojištění

     U zaměstnavatele je rozhodným obdobím pro placení pojistného za zaměstnance kalendářní měsíc. Pokud se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (8 000 Kč), musí zaměstnavatel odvést za příslušný kalendářní měsíc roku 2012 pojistné nejméně ve výši 1 080 Kč. Naopak, je-li zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZoPVZP“), odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do zákonného minima.

     Jedná se o zásadní povinnost zaměstnavatele, a pokud není plněna, vzniká dluh na pojistném včetně souvisejícího penále. V uplatňování a následném vymáhání těchto svých pohledávek jsou zdravotní pojišťovny nekompromisní, neboť platby od zaměstnavatelů představují v portfoliu jejich příjmů významnou položku.

     Pojištěnec jako zaměstnanec je prostřednictvím zaměstnavatele plátcem pojistného tehdy, jsou-li mu v zaměstnání zúčtovány příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, případně zakládá-li zúčtovaný příjem svojí výší účast na zdravotním pojištění. Z dohody o pracovní činnosti se platí pojistné tehdy, je-li dosaženo příjmu alespoň 2 500 Kč, v případě dohody o provedení práce musí být překročena částka 10 000 Kč. U pracovních smluv a odměn členů statutárních orgánů včetně odměn za výkon funkce se pojistné odvádí z jakékoli částky příjmu, případně i s přihlédnutím k zákonnému minimu. Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance považují osoby ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „ZoVZP“), ve znění pozdějších předpisů, mimo výjimek taxativně zde vyjmenovaných.

     Dlužící zaměstnavatel je každopádně adeptem pro provedení kontroly zdravotní pojišťovnou. Prvotním počinem však zpravidla bývá zaslání vyúčtování, ze kterého vyplynou závazky zaměstnavatele vůči zdravotní pojišťovně. Těmito cestami je plátce vyzván k dobrovolné úhradě evidovaných pohledávek.

     Pokud tyto v určené lhůtě neuhradí, nastupují zákonné mechanismy, kdy zdravotní pojišťovny postupují ve dvou liniích. Buď je s plátcem zahájeno správní řízení a následně vystaven platební výměr, nebo je plátci zaslán výkaz nedoplatků. Mimo standardně registrovaných pohledávek může zdravotní pojišťovna využít i institutu pravděpodobného pojistného (a z něho vyplývajícího penále) včetně uložení pokuty za porušení zákonných povinností.

     Pokud se zaměstnavatel dostane do situace, že dluží na pojistném, musí začít tuto svoji situaci řešit, neboť nelze spoléhat na to, že zdravotní pojišťovna ponechá takové počínání bez povšimnutí. Ze zákona jsou totiž zdravotní pojišťovny povinny vymáhat nejen dlužné pojistné, ale i penále, přičemž si (na rozdíl od možnosti uložení pokuty za porušení povinností) nemohou vybrat, kterému plátci penále vyměří a kterému nikoli, ale jejich povinností je dlužné pojistné a penále plošně uplatňovat (a v případě nezaplacení následně vymáhat) vůči všem dlužníkům.

     Základní povinností každého plátce ve zdravotním pojištění je a priori vyrovnat dluh na pojistném, protože nárok zdravotní pojišťovny na platbu pojistného nelze zpochybnit za předpokladu, že plátce je v příslušné skupině řádně zaregistrován, a povinnost placení tak pro něho vyplývá přímo ze zákona. V tom jsou zdravotní pojišťovny neústupné a v podstatě jejich jediným vstřícným krokem je sjednání splátkového kalendáře (viz dále).

     Zdravotní pojišťovna však může evidovat pouze dluh na penále, a to v případě, kdy je pojistné placeno opožděně, jinými slovy, k určitému datu plátce na pojistném nedluží a pouze z titulu opožděných úhrad vzniklo penále.

     Zaměstnavatel - dlužník si musí být vědom skutečnosti, že na uzavření dohody o splátkách dluhu není právní nárok, proto záleží na postoji zdravotní pojišťovny, zda ke sjednání splátkového kalendáře vůbec přistoupí. Základními podmínkami splátkové dohody je včasné…